Vypovídat - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu vypovídat.
Význam: Vypovídat znamená mluvit nebo popisovat osobní zkušenosti, informace nebo skutečnosti o něčem.
hovořit
Mluvit, vyjadřovat se k něčemu, sdělovat informace, předávat myšlenky a názory.
povídat
Povídat je mluvit, sdílet názory a myšlenky, vyprávět si příběhy a sdílet zážitky.
říkat
Říkat je verbální projev, kterým se odhaluje myšlenka nebo názor; také se s ním sděluje informace nebo se vyjadřuje.
rozmlouvat
Rozmlouvat znamená diskutovat, vést dialog, vést rozhovor o nějakém tématu.
mlčet
Mlčet znamená nepromluvit, nevyslovit ani slovo, být zticha a nevyjadřovat své myšlenky slovně.
svědčit
Svědčit znamená poskytovat informace, které mohou být použity jako důkaz nebo podpora argumentu.
nasvědčovat
Nasvědčovat znamená dávat najevo svou podporu, souhlas nebo doporučení; dávat najevo, že něčemu věříte.
dorozumívat se (řečí)
Komunikovat, diskutovat a porozumět si pomocí slov a gest.
znát (jazyk)
Znát: poznat, umět či rozumět něčemu; mít určité znalosti nebo informace.
mluvit
Mluvit: komunikovat pomocí slov, sdělovat myšlenky, názory a informace.
odpovídat
Odpovídat znamená přijmout odpovědnost za svoje slovo a jednat v souladu s ním.
vyhlašovat <komu> (válku)
Vyhlašovat válku znamená oznámit bojový stav mezi dvěma zeměmi nebo skupinami.
ohlašovat
Ohlašovat znamená oznamovat, oznamovat oficiálně nebo nahlas události nebo novinky.
vyhošťovat <koho odkud>
Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.
vyhánět
Vyhánět znamená donutit někoho odejít, vyhnout se nebo opustit určitou oblast.
propouštět
Propouštění je proces, kterým se zaměstnanci vyhazují z práce.
dávat <komu> výpověd
Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.
rušit (právní poměr)
Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.
přestávat fungovat
Přestat fungovat: ukončit činnost, funkci, činnost nebo provoz.
kazit se
Kazit se znamená dělat chyby, zhoršovat se; poškozovat se, znečišťovat se.
Podobná synonyma
vyhnat <koho odkud>
Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.
domlouvat <komu>
Domlouvat
uklidnit <koho>
Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.
zklidnit <koho>
Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.
zaútočit <na koho>
Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.
dávat <komu> (cenu)
Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.
seřvat <koho>
Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.
zjednat <pro koho co>
Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).
odpovídat na otázky
Odpovídat na otázky znamená na ně jasně a srozumitelně odpovídat.
pohnout <koho k čemu>
Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.
ukrást <co komu>
Ukrást
líbat <koho>
Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.
vysázet <komu> (na zadek)
Plácnout/uhodit někoho.
splnit <komu> (přání)
Splnit
mluvit (zmateně)
Mluvit je vyjadřovat své myšlenky, názory a postoje ústy, hlasem nebo jinými prostředky komunikace.
opíchat <koho>
Opíchat znamená použít násilí na druhé osobě. Obvykle se to týká bodnutí či zranění pomocí nůže nebo jiného ostrého předmětu.
kazit
Zhoršit kvalitu čeho, zničit či poškodit.
uznávat <koho>
Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.
proklínat <koho n. co>
Proklínat znamená mluvit něco zlého o někom nebo něčem, aby se způsobilo neštěstí nebo bolest.
ovlivnit <koho>
Ovlivnit
kárat <koho>
Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.
utišit <koho>
Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.
vyprostit <koho z čeho>
Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.
namlátit <komu> (hubu)
Namlátit
lovit <koho n. co>
Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.
vrazit <komu> (facku)
Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.
dávat <komu> (požehnání)
Dávat
přemoci <koho n. co>
Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.
nabít <komu>
Nabít