Vynahradit - synonyma
Celkem nalezeno 7 synonym ke slovu vynahradit.
nahradit <co komu>
Vyměnit jednu věc nebo osobu za druhou; nahrazovat.
rekompenzovat
Plně nahradit škodu, kterou někdo utrpěl, poskytnout satisfakci nebo odškodné; tímto způsobem kompenzovat ztrátu.
nahradit <co>
Vyměnit
odplatit <komu čím>
Vrátit stejnou platnost; provést stejnou činnost; protože někomu něco uděláno.
odvděčit se
Odvděčit se znamená splatit dluh nebo poděkovat za něco, co nám bylo poskytnuto.
odměnit se
Ocenit se, za odvedenou práci, obdržet nějakou formu osobní satisfakce a uznání.
odsloužit se
Odsloužit se znamená splnit svou povinnost či úkol, dokončit jej a odpovídajícím způsobem se rozloučit.
Podobná synonyma
sehrát <komu> (scénu)
Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.
stačit <co komu>
Stačit: dostatečně uspokojit, poskytnout to, co je potřeba.
naznačovat <co komu>
Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.
sugerovat <co komu>
Sugerovat znamená naznačovat něčemu, co je vhodné nebo žádoucí.
pojmout zášť <ke komu>
Pojmout zášť ke komu znamená projevit nenávist nebo odpor k dané osobě.
nabít <komu>
Nabít
poslat <koho ke komu>
Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.
příslušet <co komu>
Příslušet znamená patřit, být součástí, mít spojení, být závislý na čem/kom.
zabavit <komu> (majetek)
Zabavit
uráčit se <komu>
Učinit někomu čest zúčastněním se jeho oslavy, akce, události či společenské události.
dát <co komu> (pod nátlakem)
Dát někomu něco pod nátlakem znamená použít donucovací prostředky, aby člověk poskytl to, co se od něj požaduje.
nedovolit <co komu>
Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.
polichotit <komu>
Polichotit
nedat <co komu>
Nedat: odmítnout někomu dát něco, neposkytnout něčemu souhlas.
štvát <proti komu>
Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.
platit <komu> (mzdu)
Platit
dát zprávu <komu>
Předat informaci nebo sdělení někomu.
odměnit se <komu čím>
Odměnit se: dát někomu něco jako poděkování za úspěšnou práci.
zběhnout <ke komu>
Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.
zošklivit se <co komu>
Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.
odplatit se
Odplatit se: uskutečnit něco v odpověď na předchozí čin, jako oboustrannou formu úcty nebo poděkování.
vyhovět <komu>
Vyhovět
navlékat <co komu>
Navlékat znamená oblékat někomu něco nebo něčímu neco připínat, připevňovat, vkládat.
zprotivit <co komu>
Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.
ulehčit <komu>
Ulehčit
vytýkat <co komu>
Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.
určovat <co komu>
Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.
nařídit <co komu>
Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.
objasnit <co komu>
Vysvětlit co komu: vysvětlit nebo popsat jakýkoli pojem nebo problém, aby to druhá osoba pochopila.