Vyloučit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu vyloučit.
Význam: Vyloučit znamená odstranit, odmítnout nebo zakázat něco.
vyřadit <koho n. co>
Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.
vykázat
Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit.
vyobcovat
Vyobcování je soudní proces, kterým je někomu odebrána občanství.
exkomunikovat
Exkomunikovat je církevní trest, který znamená odříznutí od církve a odepření přístupu ke svátostem.
zabránit <čemu>
Zabránit <čemu> znamená předcházet aby se něco nestalo nebo neprovedlo.
zamezit <co>
Zabránit
znemožnit
Znemožnit znamená omezit nebo zabránit něčí schopnosti nebo možnosti něco udělat.
eliminovat <koho n. co>
Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.
odvést (z organismu)
Odvést: odstranit z organismu; vyloučit z těla, např. toxiny, látky, tekutiny, přebytečné teplo.
vyhodit (na břeh)
Vyhodit znamená vyplivnout z lodi na břeh, nebo uvolnit z lodi před břehem.
vykuchat (králíka)
Vykuchat znamená plně očistit maso od kůže, kostí a blan, aby bylo připravené k dalšímu zpracování.
vyzvracet <co>
Vyzvracet znamená vyvrátit či vyplivnout; vysypat nebo vyhodit.
zapudit
Zapudit znamená vyhnat nebo vystrnadit někoho nebo něco z místa.
vyhnat
Vyhnat znamená vyžadovat aby někdo opustil určité místo nebo zemi.
vyhostit
Vyhostit: vyloučit někoho z místa, kde se nalézá.
Podobná synonyma
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléknout člověka do ozdobného oblečení pro slavnostní příležitost.
nahrazovat <koho>
Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.
opíchat <koho>
Opíchat znamená použít násilí na druhé osobě. Obvykle se to týká bodnutí či zranění pomocí nůže nebo jiného ostrého předmětu.
znemožnit <co komu>
Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.
opravňovat <koho k čemu>
Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit
uvidět <koho n. co>
Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.
obořit se <na koho>
Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.
vyhodit <koho>
Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.
zaútočit <na koho>
Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.
osvobodit <koho>
Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.
ukojit <koho>
Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.
zadávit <koho>
Zadávit
otírat se <o koho> (v řeči)
Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.
chystat se <k čemu>
Chystat se znamená připravovat se na něco, co se má stát.
zaškrtit <koho>
Zaškrtit
překvapit <koho>
Překvapit
oddat se <čemu>
Oddat se čemu znamená upřít svou pozornost, energii a čas jedné činnosti nebo osobě.
porozumět <čemu>
Porozumět <čemu> znamená objevit a chápat skrytý smysl a význam daného jevu.
nasvědčovat <co čemu>
Nasvědčovat znamená poskytovat důkazy pro něco, čemu se člověk přiklání.
uklidnit <koho>
Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.
náležet <k čemu>
Náležet: být součástí, patřit, spadat do něčí vlastnictví, mít právo či povinnost.
morálně kazit <koho>
Morálně kazit
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.
mávat <na koho>
Mávat
řadit <koho k čemu>
Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.
otírat se <o koho>
Otírat se
přizpůsobovat <co čemu>
Přizpůsobovat se znamená upravovat své jednání, chování nebo názory podle podmínek nebo okolností.
častovat <koho>
Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.