Vstát - synonyma

povstat

Povstat znamená postavit se na vlastní nohy a získat nezávislost, nebo dosáhnout něčeho, co je cílem.

zvednout se

Zvednout se znamená vstát, postavit se na nohy nebo se posunout do vyšší pozice.

vztyčit se

Vztyčit se: postavit se, zvednout se, zaujmout vztřícnou postoj, zastat se sebe sama.

vyjít

Vyjít: dosáhnout cíle, překonat překážky; odstranit problémy; dosáhnout úspěchu; dosáhnout svých cílů.

nastat

Nastat znamená přijít nebo se objevit; začít existovat nebo začít dělat něco.

nadejít

Nadejít: čekat, čekat na něco, být očekáván, být blízko, blížit se, přicházet.

objevit se

Objevit se znamená vynořit se, přijít na scénu, získat pozornost.

vyvstat

Vyvstat znamená dostat se do stavu bdělosti, vstát nebo se postavit.

povstat <proti komu>

oživnout

Oživit, obnovit činnost, dát znovu život; rozpohybovat, pohnout se nebo se hýbat, uskutečnit.

ožít

Znovu prožívat aktivní život plný radosti a energie; obnovit ztracenou naději a vitalitu.

zdvihnout se

Zvednout se, vstát z lůžka, postavení, zvednout hlas, vzepřít se, zvednout se z útlaku.

postavit se

Stavět se: zaujmout stanovisko a vyjádřit svůj názor; odolat tlaku a bojovat za svá práva.

odejít (z hospody)

Odejít z hospody znamená opustit ji a opustit to místo.

objevit

Objevit znamená nalézt, najít nebo odhalit něco, co nebylo známo.

dát <komu> odměnu

Udělit někomu odměnu jako uznání či poděkování za jeho úspěchy nebo dobrou práci.

udělit <komu> (cenu)

Udělit cenu znamená přiřknout někomu ocenění, vyznamenání, odměnu.

postavit (dům)

Vybudovat, stavět, postavit dům; vytvořit trvalou stavbu, která bude sloužit jako bydlení.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu vyvolat paměť na něco, co už bylo zapomenuto nebo zanedbáno.

hníst <komu> (svaly)

Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.

poskytnout <komu> obživu

Poskytnout obživu znamená zajistit pro něj prostředky k životu.

dát <komu> za vyučenou

Dát někomu za vyučenou znamená ukončit vzájemnou komunikaci nebo diskusi; vyjádřit, že se s něčím nesouhlasí.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

dát zprávu <komu>

Předat informaci nebo sdělení někomu.

přitížit <komu>

Přitížit znamená přidat něco, co ztěžuje situaci.

svěřit <co komu>

Svěřit znamená předat někomu moc nebo odpovědnost nad něčím.

zvednout

Zvednout znamená zvedat, přenášet, zvedávat, vystupovat, zvedat se do výšky nebo zvedat něco.

odložit <co komu>

Odložit : uskutečnit později, přesunout časově na později.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco, jako například postoupení něčího práva, moci nebo vlastnictví.

postavit se (do cesty)

Odmítnout nebo se postavit do cesty něčemu/někomu; odporovat, akceptovat riziko nebo bojovat za svou myšlenku.

být na škodu <komu>

Být na škodu znamená ublížit někomu nebo něčemu, způsobit škodu nebo škodlivý dopad.

dopisovat <komu>

Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

udělit absolutorium <komu>

Povolit někomu (např. řediteli firmy) ukončit své působení s pozitivním hodnocením.

znesnadnit <co komu>

Znesnadnit: ztížit situaci nebo proces komu.

splňovat <komu> (přání)

Splnit něčí přání znamená, že člověk nebo skupina lidí uspokojí očekávání druhých.

odejít (od rodiny)

Opustit domov a rodinu, aby se uskutečnily osobní plány, cíle a sny.

vynadat <komu>

Vynadat je použít hrubé slovo nebo výhružku na adresu někoho, aby upozornil na jeho chybu nebo jeho chování.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

odejít <odkud>

Odejít: opustit místo, odchod, ukončit přítomnost.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.