Určovat - synonyma

vymezovat (člověka)

Vymezování člověka znamená omezovat a stanovovat jeho chování a povinnosti.

stanovovat

Stanovovat znamená určit, definovat nebo vymezit limity, pravidla nebo hranice.

stanovovat <co>

Ustanovení čeho nebo čeho hodnoty; předepsání čeho nebo čeho pravidel.

vymezovat

Určovat hranice, omezovat či stanovit podmínky.

vytyčovat

Určovat hranice, meze nebo pozice; stanovit nebo definovat pomocí značek nebo čar.

vytýkat

Vytýkat je polemizovat, poukazovat na nedostatky nebo výtky; vyčítat; kritizovat.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

ustanovovat

Ustanovovat znamená oficiálně stanovit, nastavit nebo vytvořit.

nominovat

Nominovat znamená oficiálně navrhnout někoho nebo něco pro určitou úlohu, funkci nebo vyznamenání.

zjišťovat <co>

Zjišťovat znamená objevovat informace nebo skutečnosti o něčem.

rozpoznávat

Rozpoznávat znamená identifikovat či poznat něco, co je již známé.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo vymezit určité hranice či pravidla.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

přimykat se <ke komu n. čemu>

Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.

nastražit <co na koho>

Nastražit - připravit past nebo jiné zařízení na lov nebo na chytání něčeho.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

jmenovat

Jmenovat je proces označení něčeho jménem, získání titulu nebo funkce.

velebit <koho>

Velebit je sloveso, které znamená oslavovat, chválit nebo vyzdvihovat někoho nebo něco.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

deportovat <koho kam>

Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

zhubit <koho>

Zhubit = snížit tělesnou hmotnost člověka cílenou dietou, cvičením a/nebo léky.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.

přivádět <koho n. co kam>

Přivádět znamená přenést někoho nebo něco na místo určení.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

postrašit <koho>

Postrašit znamená vyděsit, vystrašit ho nebo ho zastrašit.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

odvděčit se <komu čím>

Vrátit někomu laskavost či projevenou podporu; projevit vděčnost a odměnu za pomoc.

kývat <komu>

Kývat na něco/někoho (například souhlasit) - přijmout, schválit návrh/žádost/výzvu.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená vzít cizí věc bez souhlasu vlastníka.