Uložení - synonyma

obložení (oken)

Obložení oken je proces instalace rámů a vnitřního obložení kolem oken, aby se zajistila jejich správná funkce a také estetický vzhled.

usazení (v rámu)

Umístění, zasunutí nebo zasazení do rámu; zajištění v místě pevně.

nasazení

Nasazení je odhodlání a obětavost člověka při plnění úkolů nebo cílů.

umístění

Umístění znamená určení pozice, místa nebo polohy něčeho.

poloha

Poloha je místo nebo pozice, ve které se něco nachází.

osazení

Osazení je slovo používané pro označení počtu a druhu součástek umístěných na elektrickém nebo mechanickém zařízení.

pochování

Umístění mrtvého těla do hrobu, rakve nebo jiného místa pro pohřeb.

pohřbení

Pohřbení je ceremoniální obřad, při kterém se tělo zemřelého ukládá do hrobu nebo jiného místa za účelem posledního odpočinku.

nařízení

Nařízení je oficiální rozhodnutí nebo příkaz, který je vydán vládou, úřadem nebo jinou autoritou a musí být dodržován.

rozkaz

Rozkaz je příkaz, nařízení či instrukce od nadřízeného, které je třeba vykonat.

stanovení

Stanovení je proces zajišťující, že se věci dělají podle určených pravidel, metod a standardů.

určení

Určení je rozhodnutí o budoucnosti nebo cíli, které někdo nebo něco dělá.

rušit (nařízení)

Rušit znamená přerušit (platnost) zákona, nařízení nebo jiného pravidla.

získat dobré umístění (na kole)

Získat dobré umístění na kole znamená dosáhnout na vysokou pozici v závodě nebo dobrý čas na trati.

určení (nemoci)

Určení je proces diagnostikování nemoci, ve kterém se získávají informace opacientovi a umožňuje lékaři stanovit diagnózu.

obložení

Obložení je ozdobné vybavení prostorů, jako jsou stěny, podlahy a stropy. Obvykle se skládá z obkladů, tapet a dalšího materiálu.

určení místa

Určení místa je proces určení polohy nebo umístění osoby, věci nebo místa.

provést rozkaz

Splnit požadavek či rozkaz daný někým jiným; naplnit jeho očekávání.

zrušovat (nařízení)

Zrušování znamená oficiální zastavení nebo anulování čehokoliv, jako například zákonů, smluv, nástrojů nebo dohod.

určení v prostoru

Určení je proces identifikace nebo stanovení požadované hodnoty, vlastnosti nebo příznaku.

zachovávat (nařízení)

Udržovat, dodržovat; plnit, provádět; dbalý, věrný; respektovat, přenášet.

krajní poloha

Krajní poloha je nejextrémnější stav nebo umístění, do kterého se daná věc může dostat.

provádět (rozkaz)

Provádět: splnit, realizovat, uskutečnit, vykonat.

rozkaz (k zatčení)

Příkaz k provedení určité činnosti, např. zatčení.

provést (rozkaz)

Provést rozkaz znamená splnit určité úkoly požadované předem.

pryč (rozkaz)

Pryč: odchod, odejít.

stanovení způsobu léčení

Stanovení způsobu léčení je proces, při kterém se lékař rozhodne, jakým způsobem léčit pacienta.

určení hodnoty

Určení hodnoty je proces stanovení tržní nebo oceňovací hodnoty aktiv nebo podniku.

stanovení norem

Stanovení normy je definováno jako nastavení vyšších standardů pro výkon, kvalitu a bezpečnost.

usazení

Usazení je umístění (nastavení) člověka, objektu nebo věci na jedno místo nebo do jedné polohy.

určení (světových stran)

Určení je proces stanovení cíle nebo směru, např. stanovení hranic mezi světovými stranami.