Rozkaz - synonyma

příkaz

Příkaz je výzva nebo rozkaz, který je určen k tomu, aby byl okamžitě splněn.

nařízení

Nařízení je příkaz nebo pravidlo dané vládní autoritou nebo vyšší autoritou.

umístění

Umístění znamená určení pozice, místa nebo polohy něčeho.

poloha

Poloha je místo nebo pozice, ve které se něco nachází.

osazení

Osazení je slovo používané pro označení počtu a druhu součástek umístěných na elektrickém nebo mechanickém zařízení.

pochování

Umístění mrtvého těla do hrobu, rakve nebo jiného místa pro pohřeb.

pohřbení

Pohřbení je ceremoniální obřad, při kterém se tělo zemřelého ukládá do hrobu nebo jiného místa za účelem posledního odpočinku.

stanovení

Stanovení je proces zajišťující, že se věci dělají podle určených pravidel, metod a standardů.

určení

Určení je rozhodnutí o budoucnosti nebo cíli, které někdo nebo něco dělá.

stanovení způsobu léčení

Stanovení způsobu léčení je proces, při kterém se lékař rozhodne, jakým způsobem léčit pacienta.

stanovení norem

Stanovení normy je definováno jako nastavení vyšších standardů pro výkon, kvalitu a bezpečnost.

příkaz bance

Příkaz bance je instrukce poskytnutá bankou pro provedení finančních operací, jako jsou výběry hotovosti, převody peněz nebo platby účtů.

určení hodnoty

Určení hodnoty je proces stanovení tržní nebo oceňovací hodnoty aktiv nebo podniku.

určení v prostoru

Určení je proces identifikace nebo stanovení požadované hodnoty, vlastnosti nebo příznaku.

určení (nemoci)

Určení je proces diagnostikování nemoci, ve kterém se získávají informace opacientovi a umožňuje lékaři stanovit diagnózu.

získat dobré umístění (na kole)

Získat dobré umístění na kole znamená dosáhnout na vysokou pozici v závodě nebo dobrý čas na trati.

dát příkaz k výplatě

Příkaz k výplatě je požadavek na provedení úhrady.

určení místa

Určení místa je proces určení polohy nebo umístění osoby, věci nebo místa.

rušit (nařízení)

Rušit znamená přerušit (platnost) zákona, nařízení nebo jiného pravidla.

krajní poloha

Krajní poloha je nejextrémnější stav nebo umístění, do kterého se daná věc může dostat.

zrušovat (nařízení)

Zrušování znamená oficiální zastavení nebo anulování čehokoliv, jako například zákonů, smluv, nástrojů nebo dohod.

určení (světových stran)

Určení je proces stanovení cíle nebo směru, např. stanovení hranic mezi světovými stranami.

zachovávat (nařízení)

Udržovat, dodržovat; plnit, provádět; dbalý, věrný; respektovat, přenášet.