Rušit (nařízení) - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu rušit (nařízení).
Význam: Rušit znamená přerušit (platnost) zákona, nařízení nebo jiného pravidla.
klesat (míč)
Klesat znamená pohybovat se směrem dolů, v tomto případě se jedná o pohyb míče dolů.
snášet se
Snášet se znamená vzájemně se přijímat a tolerovat, i když se neshodneme.
stoupat
Zvyšovat se, stát se vyšším, růst.
zdvíhat se
Zvedat se, vzpínat se, vystoupat či vstát z pozice ležení nebo sedu.
kácet se (strom)
Kácení se označuje jako odstranění stromu pomocí seker nebo technických prostředků.
hroutit se
Hroutit se znamená nezvládat situaci a trápit se jí, prožívat silné emoce a stres.
hynout (v boji)
Hynout je zemřít v boji.
umírat
Umírat znamená ztratit život, opustit tento svět a odejít z tohoto života do neznáma.
vypadávat (zuby)
Postupně ztrácet zuby, které nedozrály nebo jsou již choré a vyřazeny z čelisti.
odpadávat
Odpadávat znamená rychle ubývat, zmenšovat se, mizet nebo se rozpouštět.
dopadat <na koho> (starosti)
Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.
postihovat
Postihovat znamená trestat nebo udělit sankce za porušení pravidel nebo zákonů.
ztrácet platnost
Ztrácet platnost znamená postupně ztrácet sílu, přijatelnost nebo relevanci.
dopadat <kam> (světlo)
Odrážet se (od něčeho): odrážet se od něčeho jako světlo nebo paprsky.
zasahovat
Zasahovat znamená vstupovat do situace, konat kroky, aby se řešila určitá situace, nebo pomoci někomu.
pronikat
Pronikat znamená procházet skrz nebo se dostat dovnitř, nebo se hluboce zabývat čímsi.
Podobná synonyma
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
vroubek (u koho)
Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.
uvěznit <koho>
Uvěznit
okrást <koho>
Okrást
odstranit <koho>
Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
vyslechnout <koho>
Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.
zahánět <koho>
Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).
zmocnit se <koho>
Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.
postrašit <koho>
Postrašit
určit <koho>
Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.
velebit <koho>
Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.
znavit <koho>
Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.
zahubit <koho>
Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.
připravit <koho o co>
Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.
odvolávat <koho>
Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.
vložit <co do koho>
Vložit znamená fyzicky zasunout či umístit něco do něčeho jiného.
nakazit <koho>
Nakazit
poutat <koho co>
Poutat znamená uvázat nebo připoutat někoho nebo něco, aby bylo zajištěno, že se zůstane na místě.
přivádět <koho kam>
Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.
rozrušit <koho>
Rozrušit
dostat <koho>
Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).
předstihnout <koho>
Předstihnout
uvědomit <koho>
Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
vyšetřovat <koho>
Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.
dovést <koho kam>
Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
drkotat (zuby)
Drkotat znamená kousat do sebe nebo do jiných předmětů, často s hlasitým zvukem, jako je zuby škrábání nebo kousání.
vyčerpávat <koho>
Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.