Rušit (nařízení) - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu rušit (nařízení).
Význam: Rušit znamená přerušit (platnost) zákona, nařízení nebo jiného pravidla.
klesat (míč)
Klesat znamená pohybovat se směrem dolů, v tomto případě se jedná o pohyb míče dolů.
snášet se
Snášet se znamená vzájemně se přijímat a tolerovat, i když se neshodneme.
stoupat
Zvyšovat se, stát se vyšším, růst.
zdvíhat se
Zvedat se, vzpínat se, vystoupat či vstát z pozice ležení nebo sedu.
kácet se (strom)
Kácení se označuje jako odstranění stromu pomocí seker nebo technických prostředků.
hroutit se
Hroutit se znamená nezvládat situaci a trápit se jí, prožívat silné emoce a stres.
hynout (v boji)
Hynout je zemřít v boji.
umírat
Umírat znamená ztratit život, opustit tento svět a odejít z tohoto života do neznáma.
vypadávat (zuby)
Postupně ztrácet zuby, které nedozrály nebo jsou již choré a vyřazeny z čelisti.
odpadávat
Odpadávat znamená rychle ubývat, zmenšovat se, mizet nebo se rozpouštět.
dopadat <na koho> (starosti)
Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.
postihovat
Postihovat znamená trestat nebo udělit sankce za porušení pravidel nebo zákonů.
ztrácet platnost
Ztrácet platnost znamená postupně ztrácet sílu, přijatelnost nebo relevanci.
dopadat <kam> (světlo)
Odrážet se (od něčeho): odrážet se od něčeho jako světlo nebo paprsky.
zasahovat
Zasahovat znamená vstupovat do situace, konat kroky, aby se řešila určitá situace, nebo pomoci někomu.
pronikat
Pronikat znamená procházet skrz nebo se dostat dovnitř, nebo se hluboce zabývat čímsi.
Podobná synonyma
pobídnout <koho k čemu>
Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.
platnost
Platnost je časový úsek, během kterého je něco účinné a platí.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.
vystrojit <koho>
Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.
uvést <koho>
Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.
zabít <koho>
Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.
spatřit <koho n. co>
Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.
pustit se <do koho>
Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.
jmenovat <koho> (ředitelem)
Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.
prozrazovat <co na koho>
Prozrazovat znamená sdělovat něco, co by mělo být tajemstvím, aby bylo známo někomu jinému.
uklidňovat <koho n. co>
Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.
zatáhnout <koho do čeho>
Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.
navrhovat <koho>
Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.
dostat <z koho> (peníze)
Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.
rýt <do koho>
Rýt znamená vyrytí čehosi (např. nápisu, obrázku) do něčeho (např. dřeva, kamene).
snášet <co>
Snášet: přijímat, trpět, přetrpět, vystát, podstoupit, vydržet, tolerovat.
působit <na koho>
Působit
vyléčit <koho>
Vyléčit
zkopat <koho>
Zkopat
strašit <koho>
Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.
oblíbit si <koho>
Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.
znemožnit <koho>
Znemožnit
předčit <koho>
Předčit
získat <koho pro co>
Získat: dostat, získat něco nebo někoho prostřednictvím úsilí, činů nebo úspěchu.
světlo
Světlo je energetické vlnění, které nás obklopuje a je zdrojem viditelného záření.
deportovat <koho>
Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.
získávat si <koho>
Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.
porazit <koho>
Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.
nutit <koho> (do práce)
Nutit