Rušit (nařízení) - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu rušit (nařízení).
Význam: Rušit znamená přerušit (platnost) zákona, nařízení nebo jiného pravidla.
klesat (míč)
Klesat znamená pohybovat se směrem dolů, v tomto případě se jedná o pohyb míče dolů.
snášet se
Snášet se znamená vzájemně se přijímat a tolerovat, i když se neshodneme.
stoupat
Zvyšovat se, stát se vyšším, růst.
zdvíhat se
Zvedat se, vzpínat se, vystoupat či vstát z pozice ležení nebo sedu.
kácet se (strom)
Kácení se označuje jako odstranění stromu pomocí seker nebo technických prostředků.
hroutit se
Hroutit se znamená nezvládat situaci a trápit se jí, prožívat silné emoce a stres.
hynout (v boji)
Hynout je zemřít v boji.
umírat
Umírat znamená ztratit život, opustit tento svět a odejít z tohoto života do neznáma.
vypadávat (zuby)
Postupně ztrácet zuby, které nedozrály nebo jsou již choré a vyřazeny z čelisti.
odpadávat
Odpadávat znamená rychle ubývat, zmenšovat se, mizet nebo se rozpouštět.
dopadat <na koho> (starosti)
Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.
postihovat
Postihovat znamená trestat nebo udělit sankce za porušení pravidel nebo zákonů.
ztrácet platnost
Ztrácet platnost znamená postupně ztrácet sílu, přijatelnost nebo relevanci.
dopadat <kam> (světlo)
Odrážet se (od něčeho): odrážet se od něčeho jako světlo nebo paprsky.
zasahovat
Zasahovat znamená vstupovat do situace, konat kroky, aby se řešila určitá situace, nebo pomoci někomu.
pronikat
Pronikat znamená procházet skrz nebo se dostat dovnitř, nebo se hluboce zabývat čímsi.
Podobná synonyma
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
vypovědět <koho>
Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.
vrazit <do koho>
Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.
přijít <na koho>
Přijít na někoho znamená dosáhnout něčeho, čeho se dosud nedosáhlo; dosáhnout prospěchu nebo úspěchu.
vrhnout se <na koho>
Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.
sevřít (zuby)
Sevřít zuby znamená zažít silnou, fyzickou reakci na stres, konflikt nebo emoci.
obejít se <bez koho>
Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.
ubít <koho>
Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.
překvapit <koho>
Překvapit
poučovat <koho>
Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.
zlobit <koho>
Zlobit se - projevovat nepřátelské, nespokojené chování k někomu; ukazovat neupřímnost, nespravedlnost a agresi.
dotknout se <koho>
Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
opít <koho>
Opít
uctívat <koho n. co>
Uctívat je vyjádřením úcty, obdivu nebo vážnosti k někomu či něčemu.
napodobovat <koho n. co>
Napodobovat znamená imitovat chování nebo vyjadřování někoho nebo něčeho.
ospravedlňovat <koho>
Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.
zřídit <koho> (nemoc)
Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.
unavit <koho>
Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.
počítat <koho kam>
Počítat jest prováděním matematických operací s čísly, které jsou určeny k tomu, aby se dospělo k danému výsledku.
uvědomit <koho>
Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.
linout se (světlo)
Linout se znamená rozptýlit se, rozlit se jako světlo.
navrhovat <koho>
Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.
vyslýchat <koho>
Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.
potlačovat <koho>
Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.
navykat <koho na co>
Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.
přenést <na koho> (vinu)
Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.
uklidnit <koho n. co>
Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.
platnost
Platnost je stav, kdy je něco právně nebo fakticky přijatelné a v platném stavu, obvykle schválené zákonem nebo jinou autoritou.