Rušit (nařízení) - synonyma

klesat (míč)

Klesat znamená pohybovat se směrem dolů, v tomto případě se jedná o pohyb míče dolů.

snášet se

Snášet se znamená vzájemně se přijímat a tolerovat, i když se neshodneme.

stoupat

Zvyšovat se, stát se vyšším, růst.

zdvíhat se

Zvedat se, vzpínat se, vystoupat či vstát z pozice ležení nebo sedu.

kácet se (strom)

Kácení se označuje jako odstranění stromu pomocí seker nebo technických prostředků.

hroutit se

Hroutit se znamená nezvládat situaci a trápit se jí, prožívat silné emoce a stres.

hynout (v boji)

Hynout je zemřít v boji.

umírat

Umírat znamená ztratit život, opustit tento svět a odejít z tohoto života do neznáma.

vypadávat (zuby)

Postupně ztrácet zuby, které nedozrály nebo jsou již choré a vyřazeny z čelisti.

odpadávat

Odpadávat znamená rychle ubývat, zmenšovat se, mizet nebo se rozpouštět.

dopadat <na koho> (starosti)

Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.

postihovat

Postihovat znamená trestat nebo udělit sankce za porušení pravidel nebo zákonů.

ztrácet platnost

Ztrácet platnost znamená postupně ztrácet sílu, přijatelnost nebo relevanci.

dopadat <kam> (světlo)

Odrážet se (od něčeho): odrážet se od něčeho jako světlo nebo paprsky.

zasahovat

Zasahovat znamená vstupovat do situace, konat kroky, aby se řešila určitá situace, nebo pomoci někomu.

pronikat

Pronikat znamená procházet skrz nebo se dostat dovnitř, nebo se hluboce zabývat čímsi.

oslavovat <koho>

Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

demoralizovat <koho>

Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

ztrácet se

Ztrácet se znamená být zmatený, zahlcený nebo ztracený, být v situaci, ve které se nedokáže najít správný směr.

dohnat <koho>

Dohnat = doběhnout k někomu nebo něčemu, dostihnout, dohnat ztrátu.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

vybrat <koho>

Vybrat znamená vyčlenit jednu osobu nebo věc z více možností.

obětovat <koho> (Bohu)

Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přivést někoho k pohybu, změnit jeho postoj nebo názor.

hynout

Hynout znamená, že něco postupně ubývá, ztrácí se nebo mizí.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.