Facebook

Ukolébat - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu ukolébat.

Význam: Ukolébat znamená uspat, uklidnit a uvolnit.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

uklidnit

Uklidnit znamená uvolnit napětí, uvést do pohody, zmírnit stres a pocity úzkosti.

ukonejšit

Ukonejšit znamená zmírnit, usmířit nebo zlepšit stav tím, že se navzájem uklidníme nebo smíříme.

zbavit opatrnosti

Zbavit se opatrnosti znamená nebrat ohledy na rizika a dělat věci bez obav.

uvést do spánku

Uvést do spánku je vyjádření pro přechod do stavu odpočinku, kdy je organismus uvolněný a funguje mnohem pomaleji.

narkotizovat

Narkotizovat znamená očinit anestezii, tedy podat pacientovi léky, které způsobí jeho dočasnou bezvědomnost.

zeslabit (pozornost)

Zeslabení pozornosti znamená snížení úrovně vědomého vnímání či ztrátu zájmu o určitou věc.

oslabit (ostražitost)

Snížit si bdělost, uvolnit se a nechat věci plynout přirozeně.

Podobná synonyma

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé informace o někom, které jeho pověst poškozují.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

burcovat <koho n. co>

Burcovat: vzbuzovat pozornost, povzbuzovat k činu.

ničit <koho n. co>

Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.

zašpinit <koho n. co>

Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

soustřeďovat (pozornost)

Soustředit se na něco: soustředit pozornost, myšlenky, úsilí, energii a čas na jednu věc.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

uvést <co> ve vztah <k čemu>

Uvést co ve vztah k čemu znamená přiřadit co do pozice nebo vztahu k čemu jinému.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

ostražitost

Ostražitost je vnímání a dohled nad situacemi, aby se zabránilo nežádoucím nebo nebezpečným událostem.

uznávat <koho>

Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.