Uchvátit <co> - synonyma

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

zmocnit se <čeho>

Získat plnou moc a kontrolu nad něčím.

posednout

Posednout znamená si udělat krátkou přestávku, odpočinout si, nebo se připravit na další činnost.

přepadnout

Přepadnout znamená napadnout/útočit náhlým a rychlým způsobem, často s úmyslem získat peníze nebo majetek.

ovládnout

Mít plnou moc nad něčím; získat plnou kontrolu, moc nebo vládu.

okupovat

Okupovat znamená obsazovat a zabírat místo násilím nebo silou.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

vyvarovat se <čeho>

Vyvarovat se: nečinit, neprovádět, nezúčastnit se.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

pozbýt <čeho>

Ztratit; zbavit se čeho.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

žalovat <na koho>

Žalovat: stěžovat si na někoho/něco před soudem nebo jinou autoritou.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

vytáhnout <z čeho> (vodu)

Odstranit vodu z určitého prostoru odebíráním.

zavřít <koho>

Zavřít: uzavřít (dveře, okno, oči, knihu atd.) nebo ukončit (diskusi, společné setkání atd.).

odepsat <koho n. co>

Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.

preferovat <koho n. co>

Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.