Telefonovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu telefonovat.
Význam: Telefonovat znamená volat někomu na telefonní číslo.
volat <komu>
Volat
zvonit
Zvonit: ozývat se jasně a zřetelně v podobě zvuku, případně varovat, signalizovat nebo vyjadřovat radost.
brnknout
Brnknout je zvukový onomatopoeický výraz, který se používá pro označení slabého, krátkého, přerušovaného zvuku.
mluvit po telefonu <s kým>
Mluvit po telefonu: komunikovat verbálně prostřednictvím telefonu s jinou osobou.
křičet
Křičet: vyvolávat hlasitý, ostrý, vykřikující zvuk z plných plic.
přivolávat (pomoc)
Vyvolávat (požadovanou) pomoc.
vyzývat
Vyzývat znamená vybízet k něčemu, například k akci nebo k zodpovědnosti.
předvolávat (na policii)
Předvolávat znamená vyzvat někoho, aby se objevil na místo určené policií.
obesílat
Obesílat znamená pokrývat předmět nebo prostor nebo je obklopovat čímsi ve velkém množství.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: prosazovat něčí práva nebo požadavky, vyvinout úsilí pro získání něčeho.
usilovat <o co>
Usilovat znamená snažit se opakovaně a vytrvale o něco. Jedná se o úsilí vynaložené směrem k nějakému cíli, který se snažíme dosáhnout.
toužit <po čem>
Toužit je přání něčeho dosáhnout nebo dostat, často s vysokou intenzitou. Je to vnitřní motivace k dosažení cíle.
dychtit
Dychtit znamená toužit po něčem silně a naléhavě.
oslovovat
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu přívětivě a uctivě, obvykle při představení nebo při oslovení jeho jménem.
Podobná synonyma
považovat si <čeho>
Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.
neexistence <čeho v čem>
Neschopnost existovat; absolutní neexistence.
vzít zbraň <komu>
Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.
podlézat <komu>
Podlézat
půjčit <co komu>
Půjčit: dát komu něco na dočasné použití, za úplatu nebo zdarma, s tím, že to půjde vrátit.
oddělit <co od čeho>
Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.
mluvit (pořád)
Mluvit (pořád) znamená vyjadřovat své myšlenky a názory verbálně.
odjet <komu>
Odjet
přizvukovat <komu>
Přizvukovat
upustit <od čeho>
Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.
oznámit <co> (policii)
Udělat hlášení policii o
usilovat
Usilovat znamená intenzivně a pečlivě se snažit dosáhnout něčeho.
poznání <čeho>
Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.
začít nadávat <komu>
Začít nadávat
přiblížit <co komu>
Přiblížit se rozumí zpřístupnit něco blíže, přinést to způsobem, aby to bylo srozumitelné nebo snadno pochopitelné.
uvolnit <z čeho>
Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit
vybít <komu> (zuby)
Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.
být pamětliv <čeho>
Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.
poručit <co komu>
Poručit: rozkázat někomu, aby něco udělal.
ublížit <komu>
Ublížit
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
předhodit <co komu>
Předhodit znamená poskytnout něco někomu; dát ho mu nebo ho předat.
odpírat <co komu>
Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.
vyhovět <komu>
Vyhovět
odplatit <komu čím>
Odplatit je vrátit stejnou měrou - poskytnout protihodnotu jako odměnu či trest.
překážet <komu>
Bránit někomu v dosahování cílů nebo v jeho činnosti.
nabít <komu>
Nabít
přiblížit se <komu>
Přiblížit se
věnovat se <komu>
Věnovat se
domoci se <čeho>
Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.