Střílet - synonyma

bít

Bít: udeřit něco nebo někoho fyzickou silou, obvykle v agresivním úmyslu.

bušit

Bušit znamená silně, rychle a opakovaně klepat nebo bít.

tlouci

Tlouci znamená bušit nebo bít něčím do něčeho, nebo do někoho.

tepat

Tepat znamená šířit nebo předávat informace, které se šíří rychle, obzvlášť mezi mladými.

třískat

Třískat znamená bouchat, pálit nebo štěpat násilím.

práskat

Práskat je slovo používané pro vyjadřování něčího odporu, zlosti nebo nespokojenosti. Znamená nahlas hlasitě mluvit nebo dokonce křičet.

mlátit <do čeho>

Mlátit: bušit do něčeho silou, případně něčím těžkým, aby byl cíl zničen nebo poškozen.

vybuchovat

Vybuchovat znamená prudce explodovat nebo explodovat v rychlém časovém sledu.

pálit (z děl)

Pálit je proces hoření paliva v dělové hlavni, kterým se vytváří tlak a teplo potřebné k vypálení střely.

ostřelovat (město)

Ostřelovat město znamená útočit na něj z děl nebo střelnic, obvykle za účelem zničit jeho budovy a infrastrukturu.

vstřebat se <do čeho>

Vstřebat se do čeho znamená plně si osvojit, porozumět, začlenit do svého života.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

dávat <do čeho> (peníze)

Dávat peníze: vydávat peníze za něco, vyplácet peníze jiné osobě.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

vzdát se <čeho>

Opustit či odmítnout část svého majetku, práva, nároku nebo pozice.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

mlátit

Mlátit znamená buď silou, nebo nástrojem opakovat rány na nějaký předmět nebo osobu.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zanechat místo, vzkaz, myšlenky či činy.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

tlouci <co kam>

Tlouci: bít něco silně do něčeho, aby se to rozbilo; například tlouct kladivem do hřebíků.

neznalý <čeho>

Neznalý = nedostatečně informovaný, neinformovaný o něčem; neznalost.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

uvarovat se <čeho>

Vyvarovat se nebezpečí, rizika nebo škodlivých situací.

zamíchat se <do čeho>

Zamíchat se: udělat rychlý pohyb, míchat či mícháním kombinovat nějaké ingredience.

proniknout <do čeho>

Proniknout: projít nebo se dostat dovnitř, dovnitř prozkoumat.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.