Strachovat se - synonyma

mít strach

Mít strach znamená cítit úzkost a obavy z neznámého nebo nebezpečí.

být bázlivý

Bázlivost označuje strach, nervozitu a úzkost; lidé, kteří jsou bázliví, jsou zdráhaví a plaší.

chvět se

Chvět se znamená projevovat nepříjemné pocity, jako je strach nebo úzkost, které se projevují třesem.

třást se

Třást se je neovladatelný pohyb svalů, který může být způsoben strachem, úzkostí, neklidem, vyčerpáním nebo může být příznakem nějakého onemocnění.

klepat se (strachem)

Klepat se je psychologický stav, kdy člověk prožívá silný strach z něčeho. Projevuje se to dráždivými pohyby těla a končetin.

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

trnout

Trnout znamená mít nebo cítit pálení, svědění nebo mravenčení v kůži. Často se používá v souvislosti s obavami a strachem.

mít starost

Mít starost je stav úzkosti způsobený obavami z budoucnosti nebo obavou o blaho sebe nebo ostatních.

obávat se

Být ve stavu napětí, strachu, v obavě o něco/někoho, očekávat (ne)příznivý výsledek.

bát se

Bát se znamená mít strach nebo obavy z něčeho.

lekat se

Lekat se znamená projevit vytrvalé strach a úzkost z nějaké situace nebo události.

děsit se

Prožívat strach a obavy, bát se neznámého, nebo se ohrožením.

hrozit se

Hrozit se znamená vyhrožovat něčím nebo někomu; to může být projevem síly, moci nebo úmyslu.

přenést <co do čeho>

Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.

dbát <čeho n. na co>

Dbát na co znamená pečlivě sledovat a dodržovat něčí pokyny, rady nebo principy.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout = odstranit něco z něčeho násilným trháním.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).

strach (velký)

Strach je silný, negativní cit, který se vyskytuje při nejisté situaci nebo před neznámým nebezpečím.

všimnout si <čeho>

Všimnout si něčeho je pozorně si všímat detaily, vypozorovat si informace, postřehnout něco, co by jinak bylo přehlíženo.

uvolnit <z čeho>

Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit znamená odstranit všechny překážky, bloky a omezení.

upustit <od čeho>

Přestat s něčím, přestat se zabývat něčím nebo přestat věnovat pozornost čemukoliv.

plést se <do čeho>

Plést se znamená míchat se nebo se mezi něčím zamotat, obvykle do něčeho komplikovaného.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

vrýt <co do čeho>

Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).

klepat

Klepat je tlakový pohyb částečky, například při bouchání do něčeho, který může produkovat zvuky.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, cíle, místa, stavu; dostat se do požadovaného stavu.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

užít <čeho n. co>

Užít: využít, zrealizovat, zúročit.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.

profitovat <z čeho>

Profitovat znamená vydělávat peníze z něčeho.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.

vybruslit <z čeho>

Vybruslit se dá z ledu, vody, bahna nebo jiného prostředí; znamená to rychle, hbitě se posouvat/plavat přes překážky.

dostat se <z čeho>

Dostat se: získat přístup; dosáhnout cíle; dosáhnout místa.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

odvodit <co z čeho>

Odvodit znamená "vyvodit nebo učinit závěr z dřívějších informací nebo argumentů".

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorně přehlédnout; nezaregistrovat; nevšimnout si něčeho.