Strachovat se - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu strachovat se.
Význam: Strachovat se znamená obávat se nebo se bát něčeho. Je to nežádoucí stav, kdy člověk prožívá pocity úzkosti a nejistoty ohledně budoucnosti.
mít strach
Mít strach znamená cítit úzkost a obavy z neznámého nebo nebezpečí.
být bázlivý
Bázlivost označuje strach, nervozitu a úzkost; lidé, kteří jsou bázliví, jsou zdráhaví a plaší.
chvět se
Chvět se znamená projevovat nepříjemné pocity, jako je strach nebo úzkost, které se projevují třesem.
třást se
Třást se je neovladatelný pohyb svalů, který může být způsoben strachem, úzkostí, neklidem, vyčerpáním nebo může být příznakem nějakého onemocnění.
klepat se (strachem)
Klepat se je psychologický stav, kdy člověk prožívá silný strach z něčeho. Projevuje se to dráždivými pohyby těla a končetin.
obávat se <čeho>
Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.
trnout
Trnout znamená mít nebo cítit pálení, svědění nebo mravenčení v kůži. Často se používá v souvislosti s obavami a strachem.
mít starost
Mít starost je stav úzkosti způsobený obavami z budoucnosti nebo obavou o blaho sebe nebo ostatních.
obávat se
Být ve stavu napětí, strachu, v obavě o něco/někoho, očekávat (ne)příznivý výsledek.
bát se
Bát se znamená mít strach nebo obavy z něčeho.
lekat se
Lekat se znamená projevit vytrvalé strach a úzkost z nějaké situace nebo události.
děsit se
Prožívat strach a obavy, bát se neznámého, nebo se ohrožením.
hrozit se
Hrozit se znamená vyhrožovat něčím nebo někomu; to může být projevem síly, moci nebo úmyslu.
Podobná synonyma
dožadovat se <čeho>
Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.
třást <kým n. čím>
Třást: hýbat se rychle nahoru a dolů nebo ze strany na stranu; pohybovat se neustále a s velkou intenzitou.
účastnit se <čeho>
Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.
upustit <od čeho>
Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
domoci se <čeho>
Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.
nevšimnout si <čeho>
Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.
přestat klepat
Ukončit činnost, akci nebo proces; přerušit.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.
lekat se (kůň)
Lekat se znamená projevit strach a úzkost v reakci na nějaký podnět, kůň to projevuje otočením uší, zakopnutím nebo skokem.
vpíjet se <do čeho>
Vpíjet se: pronikat do něčeho, intenzivně to pozorovat a studovat.
oddělit <co od čeho>
Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.
dostat <z čeho> (peníze)
Získat, obdržet peníze.
dostávat <koho z čeho>
Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.
vážit si <čeho>
Vážit si znamená uznávat a oceňovat hodnotu čeho, vyjadřovat úctu a dávat najevo uznání.
zbavit se <čeho>
Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.
chopit se <čeho>
Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.
dopřávat <komu čeho>
Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.
oprošťovat <koho od čeho>
Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.
zprostit <čeho>
Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.
nabýt <čeho>
Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.
dát se <do čeho>
Dát se: začít se angažovat; zapojit se; začít se věnovat.
zastrčit <co do čeho>
Zastrčit znamená zasunout předmět do otvoru nebo prostoru, aby byl schován.
zrazovat <od čeho>
Zrazovat znamená donutit někoho přestat se chovat určitým způsobem nebo se vyhnout určitému jednání.
týkat se <čeho>
Týkat se znamená být související s čím, být zapojené do čeho nebo být relevantní pro něco.
bát se ztráty <čeho>
Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.
ubývat <čeho>
Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.
dbát <čeho>
Dbát čeho znamená pečlivě si uvědomovat, dodržovat a chránit to.
emancipovaný <od čeho>
Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.