Starý - synonyma

nezpůsobilý (práce)

Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.

zmrzačený

Zmrzačený znamená fyzicky či psychicky zdeformovaný nebo zraněný.

rozbitý

Rozbitý: rozdrcený nebo roztrhaný na kousky; poškozený nebo zničený.

porouchaný

Porouchaný - nefunkční, poškozený, poškozený částečně nebo úplně zničený.

vyřazený

Vyřazený se vztahuje na to, že něco nebo někdo byl odstraněn nebo propuštěn z činnosti.

starobylý

Starobylý se odkazuje na něco, co je staré, dávné a tradiční.

starodávný

Starodávný je přívlastek, který označuje věci, události nebo významnost z minulosti, která je datována do minulosti.

dávný

Dávný se obvykle používá pro označení něčeho, co je velmi staré nebo se stalo v dávné minulosti.

letitý

Letitý je pojem používaný k označení dlouhodobého trvání, obvykle více než jednu generaci.

mladý

Mladý je označení pro osobu, která je relativně mladá, obvykle mladší než 18 let. Může také být použito ke zdůraznění dynamiky a energie.

zastaralý

Zastaralý znamená zastaralý nebo zastaralý, což znamená, že je zastaralý nebo zažitý.

nemoderní

Nemoderní je starší a zastaralý; znamená, že není aktuální, moderní ani nový.

moderní

Moderní se vztahuje k současnému vývoji, který je založen na inovaci a technologickém pokroku.

předešlý

Předešlý: předcházející, předchozí.

dřívější

Dřívější = předchozí, předtím než nastal současný stav nebo událost.

někdejší

Někdejší se obvykle používá k popisu něčeho, co bylo v minulosti, ale již není aktuální.

bývalý

Bývalý se vztahuje na osobu, objekt nebo situaci, která se již nestala aktuální.

dosavadní

Dosavadní: existující až do tohoto okamžiku, předchozí; dosud.

nový

Nový: čerstvý, nezkušený, nedávno objevený nebo vyrobený.

původní

Původní: počátek, původ, začátek, zdroj. Shrn: Prvotní začátek, zdroj čehokoliv.

obvyklý

Obvyklý znamená běžný, tradiční, něco, co se děje často nebo je běžnou součástí.

pravidelný

Pravidelný se vztahuje k něčemu, co je provedeno ve stejnou dobu nebo v stejném intervalu.

běžný

Běžný se obecně používá pro popis něčeho, co je běžné, obvyklé nebo časté. Označuje situace, které se vyskytují často a jsou předvídatelné.

odlišný

Odlišný znamená rozdílný, nesourodý, specifický; případně odchylný od běžného nebo obvyklého.

osvědčený

Osvědčený znamená spolehlivý, prověřený, důvěryhodný.

zkušený

Zkušený znamená mající mnohaleté zkušenosti nebo praxi s čímkoli.

původní znění

Původní znění: Původní stav nebo podoba něčeho. Shrnutí: Původní stav, nebo podoba něčeho před změnou.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

pravidelný (krok)

Pravidelný krok je jednotlivý krok, který je proveden v pevně stanovených intervalech.

doktorská práce

Doktorská práce je vědecký dokument, který musí být úspěšně obhájen před porotou před promocí doktora věd.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.

práce

Práce je činnost, kterou člověk vykonává pro výdělek nebo získání zkušeností či jiných výhod.

nezpůsobilý

Nezpůsobilý: neschopný, nedostatečný nebo neschopný plnit nějakou činnost nebo jednat v souladu s požadavky.

původní (smysl)

Původní: vznik, počátek.

vzít (do práce)

Vzít znamená získat nebo přijmout do práce, pověřit někoho nebo něco, zavázat se k něčemu nebo převzít odpovědnost.

vytrhovat (z práce)

Odstraňovat nebo vyřazovat části ze zdroje informací nebo textu.

pustit se (do práce)

Začít se zabývat/pracovat nad něčím, často s vášní, energií a odhodláním.

původní dílo (slovesné)

Původní dílo je jedinečný kus umění, který byl vytvořen autorem jako originální výtvor.

bývalý ministr

Bývalý ministr je osoba, která byla v minulosti jmenována do funkce vládního ministra.

způsoby práce

Způsoby práce jsou metody a postupy, které se používají k dosažení požadovaných cílů a výsledků.

zcela (nový)

Zcela nový: úplně neznámý, neuvěřitelně moderní a originální.

udělat kus práce

Provést úkol nebo činnost, aby se dosáhlo očekávaného výsledku.

vytrhnout <koho> (z práce)

Vytrhnout znamená odstranit z místa nebo situace, ve které se nachází.

úkolová práce

Úkolová práce je druh práce, která požaduje plnění konkrétních úkolů a cílů.

chodit do práce

Chodit do práce znamená docházet na určené místo v určitou dobu, aby člověk vykonával svou práci.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

původní typ

Původní typ je prvotní nebo základní forma nebo typ, který má být napodoben nebo zlepšen.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

důkladný (práce)

Důkladný: pečlivý, detailní, přísný, s pozorností provedený.

těžká práce

Těžká práce je namáhavý úkol, který vyžaduje vysokou úroveň soustředění, vytrvalosti a odhodlanosti.

mladý věk

Mladý věk je období v životě člověka mezi dospíváním a dospělostí. Je to období, kdy se člověk učí, vyvíjí se a vytváří si svou vlastní identitu.