Starý - synonyma
Celkem nalezeno 26 synonym ke slovu starý.
Význam: Starý se obvykle používá k označení něčeho, co je starší nebo má větší stáří než běžné. Je to i označení pro něco zanedbaného nebo zastaralého.
nezpůsobilý (práce)
Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.
zmrzačený
Zmrzačený znamená fyzicky či psychicky zdeformovaný nebo zraněný.
rozbitý
Rozbitý: rozdrcený nebo roztrhaný na kousky; poškozený nebo zničený.
porouchaný
Porouchaný - nefunkční, poškozený, poškozený částečně nebo úplně zničený.
vyřazený
Vyřazený se vztahuje na to, že něco nebo někdo byl odstraněn nebo propuštěn z činnosti.
starobylý
Starobylý se odkazuje na něco, co je staré, dávné a tradiční.
starodávný
Starodávný je přívlastek, který označuje věci, události nebo významnost z minulosti, která je datována do minulosti.
dávný
Dávný se obvykle používá pro označení něčeho, co je velmi staré nebo se stalo v dávné minulosti.
letitý
Letitý je pojem používaný k označení dlouhodobého trvání, obvykle více než jednu generaci.
mladý
Mladý je označení pro osobu, která je relativně mladá, obvykle mladší než 18 let. Může také být použito ke zdůraznění dynamiky a energie.
zastaralý
Zastaralý znamená zastaralý nebo zastaralý, což znamená, že je zastaralý nebo zažitý.
nemoderní
Nemoderní je starší a zastaralý; znamená, že není aktuální, moderní ani nový.
moderní
Moderní se vztahuje k současnému vývoji, který je založen na inovaci a technologickém pokroku.
předešlý
Předešlý: předcházející, předchozí.
dřívější
Dřívější = předchozí, předtím než nastal současný stav nebo událost.
někdejší
Někdejší se obvykle používá k popisu něčeho, co bylo v minulosti, ale již není aktuální.
bývalý
Bývalý se vztahuje na osobu, objekt nebo situaci, která se již nestala aktuální.
dosavadní
Dosavadní: existující až do tohoto okamžiku, předchozí; dosud.
nový
Nový: čerstvý, nezkušený, nedávno objevený nebo vyrobený.
původní
Původní: počátek, původ, začátek, zdroj. Shrn: Prvotní začátek, zdroj čehokoliv.
obvyklý
Obvyklý znamená běžný, tradiční, něco, co se děje často nebo je běžnou součástí.
pravidelný
Pravidelný se vztahuje k něčemu, co je provedeno ve stejnou dobu nebo v stejném intervalu.
běžný
Běžný se obecně používá pro popis něčeho, co je běžné, obvyklé nebo časté. Označuje situace, které se vyskytují často a jsou předvídatelné.
odlišný
Odlišný znamená rozdílný, nesourodý, specifický; případně odchylný od běžného nebo obvyklého.
osvědčený
Osvědčený znamená spolehlivý, prověřený, důvěryhodný.
zkušený
Zkušený znamená mající mnohaleté zkušenosti nebo praxi s čímkoli.
Podobná synonyma
vyhodit (z práce)
Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.
mladý věk
Mladý věk je období v životě člověka mezi dospíváním a dospělostí. Je to období, kdy se člověk učí, vyvíjí se a vytváří si svou vlastní identitu.
nutit <koho> (do práce)
Nutit
pravidelný (tisk)
Pravidelný tisk znamená tiskovou publikaci, která je vydávána ve stejném formátu s pravidelnými intervály.
pustit se (do práce)
Začít se věnovat něčemu, dát do toho úsilí a svoji energii.
moderní (doba)
Moderní doba je období pozdního 19. století až současnosti, charakterizované vysokou technologickou úrovní a rychlou společenskou a kulturní změnou.
manžel (bývalý)
Manžel (bývalý) je osoba, která byla kdysi s druhým ve validním manželském vztahu, ale jejich manželství bylo ukončeno.
původní znění
Původní znění: Původní stav nebo podoba něčeho. Shrnutí: Původní stav, nebo podoba něčeho před změnou.
výsledek (práce)
Výsledek je konečný produkt činnosti, který byl dosáhl po určitém úsilí.
Nový zákon (část)
Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.
práce
Práce je činnost člověka, která je zpravidla prováděna za účelem dosažení cíle.
nekvalitní (práce)
Nekvalitní práce je práce která nedosahuje požadované úrovně kvality.
pravidelný (krok)
Pravidelný krok je jednotlivý krok, který je proveden v pevně stanovených intervalech.
chodit do práce
Chodit do práce znamená docházet na určené místo v určitou dobu, aby člověk vykonával svou práci.
úkolová práce
Úkolová práce je druh práce, která požaduje plnění konkrétních úkolů a cílů.
původní dílo (výtvarné)
Původní dílo je originální umělecké dílo vytvořené autorem bez použití cizích prvků.
důkladný (práce)
Důkladný: pečlivý, detailní, přísný, s pozorností provedený.
zcela (nový)
Zcela nový: úplně neznámý, neuvěřitelně moderní a originální.
propustit (z práce)
Propustit znamená odvolat člověka z jeho funkce nebo z nějaké pozice.
uložit (hodně práce)
Uložit znamená pořádek udělat, úkol splnit nebo informace zaznamenat.
původní typ
Původní typ je prvotní nebo základní forma nebo typ, který má být napodoben nebo zlepšen.
disertační (práce)
Disertační práce je vysokoškolská obhajovaná práce, která je vypracována na získání doktorského titulu.
zbavit se (práce)
Zbavit se znamená odstranit nebo zrušit něco, co je brzdou, překážkou nebo obtěžováním.
zabrat se (do práce)
Zabrat se do práce znamená věnovat se jí s plnou důsledností, zušlechťovat ji a docházet k vytyčeným cílům.
rozbitý stroj
Stroj, který nemůže být použit k provádění svého původního účelu, protože je poškozen, nebo jeho části jsou zničené.
udělat kus práce
Provést úkol nebo činnost, aby se dosáhlo očekávaného výsledku.
původní (smysl)
Původní: vznik, počátek.