Starý - synonyma

nezpůsobilý (práce)

Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.

zmrzačený

Zmrzačený znamená fyzicky či psychicky zdeformovaný nebo zraněný.

rozbitý

Rozbitý: rozdrcený nebo roztrhaný na kousky; poškozený nebo zničený.

porouchaný

Porouchaný - nefunkční, poškozený, poškozený částečně nebo úplně zničený.

vyřazený

Vyřazený se vztahuje na to, že něco nebo někdo byl odstraněn nebo propuštěn z činnosti.

starobylý

Starobylý se odkazuje na něco, co je staré, dávné a tradiční.

starodávný

Starodávný je přívlastek, který označuje věci, události nebo významnost z minulosti, která je datována do minulosti.

dávný

Dávný se obvykle používá pro označení něčeho, co je velmi staré nebo se stalo v dávné minulosti.

letitý

Letitý je pojem používaný k označení dlouhodobého trvání, obvykle více než jednu generaci.

mladý

Mladý je označení pro osobu, která je relativně mladá, obvykle mladší než 18 let. Může také být použito ke zdůraznění dynamiky a energie.

zastaralý

Zastaralý znamená zastaralý nebo zastaralý, což znamená, že je zastaralý nebo zažitý.

nemoderní

Nemoderní je starší a zastaralý; znamená, že není aktuální, moderní ani nový.

moderní

Moderní se vztahuje k současnému vývoji, který je založen na inovaci a technologickém pokroku.

předešlý

Předešlý: předcházející, předchozí.

dřívější

Dřívější = předchozí, předtím než nastal současný stav nebo událost.

někdejší

Někdejší se obvykle používá k popisu něčeho, co bylo v minulosti, ale již není aktuální.

bývalý

Bývalý se vztahuje na osobu, objekt nebo situaci, která se již nestala aktuální.

dosavadní

Dosavadní: existující až do tohoto okamžiku, předchozí; dosud.

nový

Nový: čerstvý, nezkušený, nedávno objevený nebo vyrobený.

původní

Původní: počátek, původ, začátek, zdroj. Shrn: Prvotní začátek, zdroj čehokoliv.

obvyklý

Obvyklý znamená běžný, tradiční, něco, co se děje často nebo je běžnou součástí.

pravidelný

Pravidelný se vztahuje k něčemu, co je provedeno ve stejnou dobu nebo v stejném intervalu.

běžný

Běžný se obecně používá pro popis něčeho, co je běžné, obvyklé nebo časté. Označuje situace, které se vyskytují často a jsou předvídatelné.

odlišný

Odlišný znamená rozdílný, nesourodý, specifický; případně odchylný od běžného nebo obvyklého.

osvědčený

Osvědčený znamená spolehlivý, prověřený, důvěryhodný.

zkušený

Zkušený znamená mající mnohaleté zkušenosti nebo praxi s čímkoli.

vyrušit (z práce)

Narušit práci, konverzaci, činnost přítomných lidí nečekaným vstupem nebo událostí.

téměř nový

Téměř nový: krátce použitý, v dobrém stavu, nevyužitý nebo mírně poškozený.

propustit (z práce)

Propustit znamená odvolat člověka z jeho funkce nebo z nějaké pozice.

těžká práce

Těžká práce je namáhavý úkol, který vyžaduje vysokou úroveň soustředění, vytrvalosti a odhodlanosti.

dávný (věk)

Dávný je pojem označující čas dávno minulý, starobylý, období velmi vzdálené současnosti.

výsledek (práce)

Výsledek je konečný produkt procesu práce, jehož výsledkem je dosažení cílů a plnění úkolů.

množství (práce)

Množství je počet jednotek nebo objemu, které byly vybrány nebo vyprodukovány během určitého časového období.

původní typ

Původní typ je prvotní nebo základní forma nebo typ, který má být napodoben nebo zlepšen.

dát se do (práce)

Začít se věnovat nějaké činnosti nebo práci s plným nasazením.

zabrat se (do práce)

Zabrat se do práce znamená věnovat se jí s plnou důsledností, zušlechťovat ji a docházet k vytyčeným cílům.

práce

Práce je činnost, která vyžaduje úsilí, aby se dosáhlo cíle. Může to být manuální nebo intelektuální činnost.

nový (zeleň)

Nový znamená něco, co je nové a svěží, čisté a čerstvé, nebo něco, co bylo nedávno vyrobeno. Zelená barva symbolizuje přírodu a zdraví.

nekvalitní (práce)

Nekvalitní práce je práce která nedosahuje požadované úrovně kvality.

nezpůsobilý

Nezpůsobilý: neschopný, nedostatečný nebo neschopný plnit nějakou činnost nebo jednat v souladu s požadavky.

být odlišný

Být odlišný znamená být něčím unikátním, vyčnívat a být si vědom vlastní individuality.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

příjem (pravidelný)

Příjem je periodický přísun finančních prostředků nebo jiných hodnot.

manžel (bývalý)

Manžel (bývalý) je osoba, která byla kdysi s druhým ve validním manželském vztahu, ale jejich manželství bylo ukončeno.

běžný účet

Běžný účet je bankovní účet, který slouží k běžným platebním transakcím a jehož účelem je ukládat peníze a provádět platby.

přijmout (hodně práce)

Přijmout znamená převzít a přijmout odpovědnost za něco, co bylo nabídnuto.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

volno (z práce)

Volno je doba, ve které člověk nemusí pracovat a může si užít volného času.

zbavit se (práce)

Zbavit se znamená odstranit nebo zrušit něco, co je brzdou, překážkou nebo obtěžováním.

moderní (doba)

Moderní doba je období pozdního 19. století až současnosti, charakterizované vysokou technologickou úrovní a rychlou společenskou a kulturní změnou.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

bývalý ministr

Bývalý ministr je osoba, která byla v minulosti jmenována do funkce vládního ministra.

doktorská práce

Doktorská práce je vědecký dokument, který musí být úspěšně obhájen před porotou před promocí doktora věd.