Shromáždit (prostředky) - synonyma

posbírat (smetí)

Posbírat znamená vybrat a přemístit smetí na správné místo.

sesbírat

Sesbírat znamená shromáždit, shromáždit různé věci nebo informace dohromady.

nasbírat

Sbírat, shromažďovat a skládat dohromady různé předměty nebo informace.

vyhodit

Vyhodit: odebrat, odstranit, vyřadit, vyřídit, vyřazený, zbavit, vyřazovat, vyhozený.

vzít (ze země)

Vzít = odnést, ukrást, převzít nebo vybrat něco z místa, kde je uloženo.

zvednout

Zvednout: zvýšit, vstát nebo přenést něco do vyšší polohy.

sklidit (nádobí)

Uložit nádobí do skříně/myčky po ukončení používání.

odebrat

Odebrat znamená ukončit nebo odstranit něco nebo někoho.

vzít

Vzít znamená získat, zachytit nebo odnést něco; může to být něco fyzického nebo něco abstraktního, například úkol nebo odpovědnost.

odejmout

Odejmout znamená odstranit, odčinit nebo odňat něco ze součtu, počtu nebo objemu.

soustředit

Zaměřit se na jednu činnost nebo věc, být soustředěný, pozorný, vnímat důležité detaily.

sehnat (zájemce)

Sehnat znamená nalézt, obstarat nebo získat.

získat

Získat znamená obdržet, získat nebo dosáhnout něčeho, co předtím nebylo k dispozici.

zatknout (demonstranta)

Zatknout znamená zajmout osobu za účelem vyšetřování nebo trestu.

zavřít

Zavřít znamená uzavřít nebo uzamknout předmět, místo nebo prostor.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

vyhodit (nahoru)

Vyhodit znamená vyřadit, vyřídit nebo vyhodit, což znamená odebrat nebo odstranit něco.

vzít <co>

Vzít: použít, získat nebo uchopit; převzít odpovědnost, vzít si na sebe.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

prohlížet <koho n. co>

Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.

ničit <koho n. co>

Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

získat (k lásce)

Získat lásku znamená nalézt lásku, důvěru a pochopení, které povedou k harmonickému a úspěšnému vztahu.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

získat <co>

Získat: získat něco; získat část nebo celou míru nějakého výsledku, úžitku, výhody, majetku atd.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

pomluvit <koho>

Pomluvit koho znamená šířit nepravdivé a zkreslené informace o tomto člověku, které ho znevažují.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

zabít <koho>

Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.

postarat se <o koho>

Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

poštvat <koho na koho>

balamutit <koho>

Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.