Roztloukat - synonyma

tlouci

Tlouci: udeřit na něco, aby se to zničilo nebo aby se z něčeho dostalo něco uvnitř; také používané jako příslovce pro označení něčeho, co je dost silné.

bušit

Bušit je tlouci, mlátit nebo kopat něco nebo někoho.

mlátit

Mlátit znamená buď bít, rány nebo údery, nebo třít, hníst nebo míchat.

bouchat

Bouchat znamená hlasitě vybuchovat, nebo případně střílet, vystřelovat, nebo přímo odpalovat.

šlehat

Šlehat znamená rychle a silně třít nebo tříštit nějakou látku.

švihat

Švihat: rychle se pohybovat, jednat nebo něco dělat.

hladit

Hladit znamená jemně a něžně přejíždět po povrchu pokožky a vyvolávat tak příjemné pocity.

pobíjet <koho>

Pobíjet znamená fyzicky zabíjet, usmrcovat, likvidovat lidi nebo zvířata.

zabíjet

Ukončit život člověka nebo jiného živého tvora, použitím síly nebo zbraně.

usmrcovat

Usmrcovat znamená způsobit smrt nebo ukončit život.

rubat

Rubat je arabský výraz pro „vykradení“, což znamená vzít si něco bez souhlasu osoby, která to má.

rozbíjet (nádobí)

Rozbíjet znamená rozdělit nebo rozdrtit nádobí do menších částí.

pulsovat

Pulsovat znamená rytmicky bušit, bít nebo tlouci, často používané ve spojení s tepem, častým srdcem a proudem energie.

tepat (srdce)

Tepat je jedním z hlavních funkcí srdce a znamená kontinuální, opakováním stahů vyvolávanou kontrakci.

odbíjet (hodiny)

Odbíjení je označení pro zvukové oznámení času, např. zvonění hodin.

přebíjet (eso)

Přebíjet znamená překonat, vítězit či porazit něčím nebo někým jiným.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

starat se <o koho>

Starat se o koho znamená pečovat o někoho, dbát na jeho potřeby a zajišťovat mu dobré životní podmínky.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

ovládnout <koho> (vztek)

Udržet kontrolu nad emocemi a nedovolit, aby vztek ovládl situaci.

přilákat <koho>

Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

pokropit <koho n. co>

Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).

zastat se <koho>

Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

šatit <koho>

Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

zatlačit <na koho>

Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.