Facebook

Rozmlouvat - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu rozmlouvat.

Význam: Rozmlouvat znamená vést dialog nebo debatu s někým, aby se dosáhlo nějakého vyjednávacího výsledku.

hovořit <s kým>

Mluvit, komunikovat s někým.

rozprávět

Vyprávět, hovořit o něčem, příběh nebo vtip.

mluvit

Používat slovo, vyslovovat slova, rozhovor s ostatními osobami, sdílet své názory a myšlenky.

debatovat

Debatovat znamená vytvářet či usilovat o konstruktivní a věcnou diskusi o určitém tématu.

diskutovat

Diskutovat znamená vést debatu o nějakém tématu s ostatními, aby se dospělo k názorové shodě.

mlčet

Mlčet znamená vyhýbat se sdělování informací, nepromlouvat nebo nedělat hluk.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co nechtěl, pomocí argumentů a vyjednávání.

rokovat

Rokovat znamená jednat, projednávat a diskutovat o nějakém problému nebo tématu.

hovořit

Hovořit znamená mluvit, vyjadřovat se verbálně nebo komunikovat.

Podobná synonyma

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

přitahovat <co koho>

Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

získat <koho pro co>

Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).

provdat <koho>

Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.

trýznit <koho>

Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

osvobozovat <koho>

Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.

zaujmout <koho>

Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

mluvit (zmateně)

Mluvit je vyjadřovat své myšlenky, názory a postoje ústy, hlasem nebo jinými prostředky komunikace.

vrtat <do koho>

Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.

přijít <na koho>

Přijít na někoho znamená dosáhnout něčeho, čeho se dosud nedosáhlo; dosáhnout prospěchu nebo úspěchu.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.