Rozkazovat - synonyma

nařizovat

Nařizovat: přikazovat či nařizovat něco, co má být provedeno; převést pokyny do činů.

poroučet

Poroučet znamená dávat příkazy nebo rozkazy a očekávat jejich splnění.

diktovat

Určovat nahlas a pořádek výslovnosti slov tak, aby jiní je opakovali.

ukládat

Ukládat: Uložit data, informace, dokumenty na disk, do databáze nebo jiné úložiště.

přidělovat (byt)

Přidělovat byt znamená rozdělit byt mezi více osob k užívání nebo pronájmu.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.

přikazovat

Přikazovat znamená určovat příkazy nebo příkazy pro určitou osobu nebo skupinu lidí.

nakazovat

Přenášet, předávat nebo šířit něco škodlivého, infekčního nebo nezdravého.

být oddán <komu>

Být oddán znamená si vážit a milovat někoho se vším srdcem a duší, být mu oddaný a věrný.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

poskytnout ubytování <komu>

Poskytnout ubytování je nabídnout přístřeší někomu.

hnusit se <co komu>

Hnusit se: představovat si něco odporuplného, nechutného nebo odpudivého o někom nebo něčem.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

povstat <proti komu>

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.

zabušit <komu> (srdce)

Zabušit srdce znamená silně zasáhnout, znejistit, zastrašit nebo obecně vyvolat silný negativní emoční prožitek.

být příliš shovívavý <ke komu>

Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

dávat <komu> (rady)

Dávat rady je udělování porad nebo rad k něčemu konkrétnímu komu.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).

dát zabrat <komu>

Dát zabrat znamená vyžadovat od někoho intenzivní fyzickou a/nebo psychickou práci.

dát <co komu>

Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

dávat hlas <komu>

Dávat hlas je vyjádření souhlasu vůči něčemu nebo někomu. Znamená to hlasovat pro něco nebo někoho.

nahradit <co komu>

Nahradit znamená vyměnit co nebo koho za něco jiného.

vystavovat <komu> (pas)

Vystavovat pas znamená vydávat pas osobě, která o to požádala.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

zabránit <komu v čem>

Zabránit: překážet někomu v něčem, udělat mu překážku, aby nemohl dosáhnout svého cíle.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

vnuknout <co komu>

Vnuknout znamená nápad, myšlenku či pocit vnést do mysli druhého.

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

zvykat <komu n. čemu>

Zvykat - učit se očekávat, že se něco bude opakovat, nebo vyžadovat trvalou přítomnost něčeho.

odnímat <co komu>

Odnímat je vzít něco někomu, co mu právem patří.

půjčit <komu>

Půjčit znamená poskytnout mu nějaký věcný majetek nebo služby na dobu určitou, které se musí po uplynutí této doby vrátit.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.