Přikazovat - synonyma

nařizovat

Nařizovat: přikazovat či nařizovat něco, co má být provedeno; převést pokyny do činů.

rozkazovat

Rozkazovat: nařídit někomu, aby něco udělal; přikázat; imponovat autoritou.

poroučet

Poroučet znamená dávat příkazy nebo rozkazy a očekávat jejich splnění.

diktovat

Určovat nahlas a pořádek výslovnosti slov tak, aby jiní je opakovali.

ukládat

Ukládat: Uložit data, informace, dokumenty na disk, do databáze nebo jiné úložiště.

přidělovat (byt)

Přidělovat byt znamená rozdělit byt mezi více osob k užívání nebo pronájmu.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

povídat

Mluvit s někým o různých tématech; sdílet myšlenky a názory, poslouchat a ptát se.

vyprávět

Vyprávět znamená vyprávět příběhy a vyprávět o věcech a událostech.

vyslovovat

Vyslovovat: představovat nahlas slova a zvuky; artikulovat zvukové symboly jazyka.

oznamovat

Oznamovat znamená vyjadřovat informace, které se týkají něčeho, co se stalo nebo co se má stát.

povídat si

Komunikovat, sdílet si myšlenky a zážitky, prožívat společné okamžiky.

určovat

Stanovení čehokoliv: přesného místa, času, pravidel, postupu, řešení apod.

ukládat (peníze)

Ukládat peníze znamená uchovat je na bezpečném místě, aby byly později k dispozici.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

vyslovovat (něčí jméno)

Vyslovovat znamená vyřčení jména nahlas, aby bylo slyšet.

oznamovat <co> (policii)

Oznamovat policii: informovat o podezřelých činech, incidentech nebo kriminálních aktivitách.

určovat (viníka)

Určovat znamená odhalit nebo vybrat něco konkrétního jako příčinu nebo viníka.

ukládat se (ke spánku)

Usínat; odpočívat; relaxovat; odcházet do spánku.

poroučet <komu>

Poroučet znamená uložit někomu nějakou povinnost, kterou musí splnit.

poroučet se

Poroučet se znamená rozloučit se, odejít, odcházet, opustit místo nebo situaci.

povídat <co>

Mluvit, hovořit o čemkoliv.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat informace někomu.

nařizovat <komu>

Nařizovat znamená dávat příkazy nebo přikazovat druhým, aby něco udělali.

vyprávět <co komu>

Vyprávět = líčit někomu příběh, vyprávět osobě události, zážitky, zkušenosti, historii, atd.

vyslovovat (vadně)

Vyslovovat se vztahuje k vyřčení slov nebo zvuku. Vyslovovat vadně znamená vyřčení slov nebo zvuku s chybou.

potvrzovat (úředně)

Potvrzovat znamená oficiálně potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

zakročovat <proti komu> (úředně)

Zakročovat znamená přijmout úřední opatření proti někomu.

vyslovovat se <k čemu>

Vyjádřit se k něčemu vyslovováním názoru, názoru či návrhu.

určovat (předem)

Určovat znamená stanovit nebo vymezit něco předem.

prohlédnout (úředně)

Prohlédnout úředně znamená prověřit, zkontrolovat a schválit dokumenty nebo řízení.

uzavírat (úředně)

Potvrdit nebo dohodnout podmínky smlouvy, dohody či jiného dokumentu.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.