Předhonit - synonyma

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

předejít

Předejít: předcházet, zabránit, aby se něco nestalo.

předstihnout

Předstihnout znamená dosáhnout něčeho před ostatními nebo dříve, než očekáváno.

předčit

Předčit: dosáhnout výsledku, který je lepší než očekávání nebo než co jiní dosáhli.

překonat

Překonat znamená dokázat překonat nějakou překážku, obtíže nebo nepříznivou situaci.

vyniknout

Vyniknout znamená vynášet se nad ostatní, ukázat svou kvalitu nebo schopnost.

skočit přes (potok)

Přeskočit potok, vyjádření pro překonání překážky. Znamená překonání něčeho, co člověka brání dosáhnout svého cíle.

přemístit se (skokem)

Přesunout se najednou na nové místo.

vynechat (stránku)

Vynechat znamená opomenout, přeskočit, nezahrnout do dalšího postupu.

pominout

Pominout znamená opomenout nebo nevzít v úvahu.

přejít

Přejít znamená překročit hranici nebo překonat nějakou překážku, mít úspěch nebo přestat užívat něčeho.

selhat <komu> (hlas)

Selhat znamená neuspět, zklamat někoho nebo nedodržet slib.

selhat (zámek)

Selhat znamená selhání zámku, což je neschopnost zámku udržet dveře uzamčené.

přestat fungovat

Přestat fungovat znamená přestat běžet, pracovat nebo fungovat normálně.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.

ztlumit (hlas)

Ztlumit znamená snížit hlasitost nebo intenzitu něčeho.

přivítat <koho n. co>

Přivítat znamená přijmout někoho či něco s laskavostí a vřelostí.

povyšovat se <nad koho>

Povyšovat se : vystavovat se nadřazenosti nad někoho jiného, ukazovat jeho nedostatečnost.

splnit <komu> (přání)

Splnit přání: uskutečnit jeho představy, dovést jeho cíl do zdárného konce.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

vzít <koho> (za ruku)

Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.

spílat <komu>

Spílat znamená ponižovat, urážet nebo kritizovat někoho.

vtipně odpovědět <komu>

Vtipně odpovídat je schopnost reagovat spontánně a originálně na určité situace, aby člověk druhého pobavil.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená při každé příležitosti vyzvídat další informace o něčem (nejčastěji o člověku) nebo dotazovat se na něco.

objasnit <co komu>

Objasnit = zdůraznit, vysvětlit, dát najevo význam nebo podstatu něčeho.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená vzít cizí věc bez souhlasu vlastníka.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

vyškrábat <komu> (oči)

Vyškrábat oči někomu (nebo něčemu) znamená vyvolat bolest nebo nepříjemné pocity.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

půjčit <komu>

Půjčit znamená poskytnout mu nějaký věcný majetek nebo služby na dobu určitou, které se musí po uplynutí této doby vrátit.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.