Pravidlo - synonyma

zákon

Zákon je soustava pravidel, která definuje způsob, jakým se lidé chovají a reguluje jejich vzájemné chování.

předpis

Předpis je norma nebo nařízení, která stanovuje povinnosti a zákazy.

řád

Řád je pojem označující hierarchicky uspořádanou skupinu, která se skládá z jednotlivých členů a je charakterizována určitými pravidly.

norma

normativ

Normativ je pravidlo nebo standard, který je používán jako měřítko pro určení, zda se jedná o přijatelný nebo nežádoucí jednání.

zákonitost

Zákonitost je opakující se princip či jev, který je zahrnut v přírodě, společnosti nebo jiných oblastech.

poučka

Poučka je krátké, výstižné radou, které nám pomáhají v životě a připomínají nám hodnoty, které bychom měli dodržovat.

zásada

Zásada je pravidlo nebo princip, který je vyžadován nebo schválen jako základ pro čin nebo postoj.

obyčej

Obyčej je základní princip, způsob či zvyk, který se vyskytuje v každodenním životě a je pokládán za normální.

zvyk

Zvyk je obecný způsob či postup, který je běžný nebo obvyklý pro určitou skupinu lidí, místo nebo dobu.

směrnice

Směrnice jsou normy, které předepisují, jak mají být jednotlivé činnosti provedeny.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

zásada (politická)

Zásada (politická) je princip, který definuje základní filozofii, kterou následuje politická strana nebo vláda.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

zásada (mravní)

Zásada je mravní norma, kterou se lidé řídí a která je pro ně důležitá.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

zachovávat (zvyk)

Zachovávat znamená držet se nebo přenášet tradice, zvyky nebo věci z minulosti.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

porušit (zákon)

Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.

obnovit (zvyk)

Obnovit zvyk znamená obnovit jeho běžné používání nebo znovu zvyknout si na jeho přijetí.

zachovat se (zvyk)

Zachovat se znamená chovat se slušně, úctyhodně a v souladu se společenskými normami.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

dochovat se (zvyk)

Zachovávat stále platné zvyky a tradice, které jsou součástí naší kultury.

přestoupit (zákon)

Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

ujmout se (zvyk)

Ujmout se znamená brát na sebe odpovědnost za něco nebo někoho.