Pravidlo - synonyma

zákon

Zákon je soustava pravidel, která definuje způsob, jakým se lidé chovají a reguluje jejich vzájemné chování.

předpis

Předpis je norma nebo nařízení, která stanovuje povinnosti a zákazy.

řád

Řád je pojem označující hierarchicky uspořádanou skupinu, která se skládá z jednotlivých členů a je charakterizována určitými pravidly.

norma

normativ

Normativ je pravidlo nebo standard, který je používán jako měřítko pro určení, zda se jedná o přijatelný nebo nežádoucí jednání.

zákonitost

Zákonitost je opakující se princip či jev, který je zahrnut v přírodě, společnosti nebo jiných oblastech.

poučka

Poučka je krátké, výstižné radou, které nám pomáhají v životě a připomínají nám hodnoty, které bychom měli dodržovat.

zásada

Zásada je pravidlo nebo princip, který je vyžadován nebo schválen jako základ pro čin nebo postoj.

obyčej

Obyčej je základní princip, způsob či zvyk, který se vyskytuje v každodenním životě a je pokládán za normální.

zvyk

Zvyk je obecný způsob či postup, který je běžný nebo obvyklý pro určitou skupinu lidí, místo nebo dobu.

směrnice

Směrnice jsou normy, které předepisují, jak mají být jednotlivé činnosti provedeny.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

ujmout se (zvyk)

Ujmout se znamená brát na sebe odpovědnost za něco nebo někoho.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

porušit (zákon)

Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

trvat (zvyk)

Trvat znamená udržovat se v něčem nebo něčemu odolávat; zvyk je obvyklé chování nebo způsob jednání.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

dochovat se (zvyk)

Zachovávat stále platné zvyky a tradice, které jsou součástí naší kultury.

stav mimo zákon

Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.

zásada (mravní)

Zásada je mravní norma, kterou se lidé řídí a která je pro ně důležitá.

zachovat se (zvyk)

Zachovat se znamená chovat se slušně, úctyhodně a v souladu se společenskými normami.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

zákonitost (ve vyplývání)

Zákonitost je pravidlo, které určuje, jak se jevy v přírodě nebo ve společnosti vyvíjejí a jak jsou propojeny.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

etický (zákon)

Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.

zásada (politická)

Zásada (politická) je princip, který definuje základní filozofii, kterou následuje politická strana nebo vláda.

obnovit (zvyk)

Obnovit zvyk znamená obnovit jeho běžné používání nebo znovu zvyknout si na jeho přijetí.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.