Obyčej - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu obyčej.
Význam: Obyčej je základní princip, způsob či zvyk, který se vyskytuje v každodenním životě a je pokládán za normální.
zvyk
Zvyk je obyčej, který se opakuje, má pevnou strukturu a je tradiční.
mrav
Mrav je souhrn pravidel, která jsou vyžadována společností, aby se zajistila etická a morální integrita.
zvyklost
Zvyklost je obecný pojem pro zaběhlé chování, které se objevuje v různých kulturách a společnostech.
úzus
Úzus je zvyk nebo obecný souhlas, který je používán jako zákonný princip, například pro právní systém.
zákon
Zákon je soustava pravidel, která definuje způsob, jakým se lidé chovají a reguluje jejich vzájemné chování.
předpis
Předpis je norma nebo nařízení, která stanovuje povinnosti a zákazy.
řád
Řád je pojem označující hierarchicky uspořádanou skupinu, která se skládá z jednotlivých členů a je charakterizována určitými pravidly.
normativ
Normativ je pravidlo nebo standard, který je používán jako měřítko pro určení, zda se jedná o přijatelný nebo nežádoucí jednání.
zákonitost
Zákonitost je opakující se princip či jev, který je zahrnut v přírodě, společnosti nebo jiných oblastech.
poučka
Poučka je krátké, výstižné radou, které nám pomáhají v životě a připomínají nám hodnoty, které bychom měli dodržovat.
zásada
Zásada je pravidlo nebo princip, který je vyžadován nebo schválen jako základ pro čin nebo postoj.
Podobná synonyma
obnovit (zvyk)
Obnovit zvyk znamená obnovit jeho běžné používání nebo znovu zvyknout si na jeho přijetí.
stav mimo zákon
Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.
ctít (zákon)
Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.
etický (zákon)
Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.
překračovat (zákon)
Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.
porušit (zákon)
Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.
norma (právní)
Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.
dodržet (zákon)
Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.
ujmout se (zvyk)
Ujmout se znamená brát na sebe odpovědnost za něco nebo někoho.
mimo zákon (osoba)
Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.
přestoupit (zákon)
Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.
zachovávat (zákon)
Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.
přijmout (zákon)
Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.
dochovat se (zvyk)
Zachovávat stále platné zvyky a tradice, které jsou součástí naší kultury.
právní norma
Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.
zákonitost (ve vyplývání)
Zákonitost je pravidlo, které určuje, jak se jevy v přírodě nebo ve společnosti vyvíjejí a jak jsou propojeny.
zachovat (předpis)
Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.
zachovávat (zvyk)
Zachovávat znamená držet se nebo přenášet tradice, zvyky nebo věci z minulosti.
vnucovat (zákon)
Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.
mravní zákon
Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.
nedodržovat (zákon)
Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.
vyhlašovat (zákon)
Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.
zásada (mravní)
Zásada je mravní norma, kterou se lidé řídí a která je pro ně důležitá.
zachovat se (zvyk)
Zachovat se znamená chovat se slušně, úctyhodně a v souladu se společenskými normami.
uznávaný (zákon)
Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.
trvat (zvyk)
Trvat znamená udržovat se v něčem nebo něčemu odolávat; zvyk je obvyklé chování nebo způsob jednání.
mít platnost (zákon)
Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.
Nový zákon (část)
Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.
zásada (politická)
Zásada (politická) je princip, který definuje základní filozofii, kterou následuje politická strana nebo vláda.