Obyčej - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu obyčej.
Význam: Obyčej je základní princip, způsob či zvyk, který se vyskytuje v každodenním životě a je pokládán za normální.
zvyk
Zvyk je obyčej, který se opakuje, má pevnou strukturu a je tradiční.
mrav
Mrav je souhrn pravidel, která jsou vyžadována společností, aby se zajistila etická a morální integrita.
zvyklost
Zvyklost je obecný pojem pro zaběhlé chování, které se objevuje v různých kulturách a společnostech.
úzus
Úzus je zvyk nebo obecný souhlas, který je používán jako zákonný princip, například pro právní systém.
zákon
Zákon je soustava pravidel, která definuje způsob, jakým se lidé chovají a reguluje jejich vzájemné chování.
předpis
Předpis je norma nebo nařízení, která stanovuje povinnosti a zákazy.
řád
Řád je pojem označující hierarchicky uspořádanou skupinu, která se skládá z jednotlivých členů a je charakterizována určitými pravidly.
normativ
Normativ je pravidlo nebo standard, který je používán jako měřítko pro určení, zda se jedná o přijatelný nebo nežádoucí jednání.
zákonitost
Zákonitost je opakující se princip či jev, který je zahrnut v přírodě, společnosti nebo jiných oblastech.
poučka
Poučka je krátké, výstižné radou, které nám pomáhají v životě a připomínají nám hodnoty, které bychom měli dodržovat.
zásada
Zásada je pravidlo nebo princip, který je vyžadován nebo schválen jako základ pro čin nebo postoj.
Podobná synonyma
norma (právní)
Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.
zachovávat (zvyk)
Zachovávat znamená držet se nebo přenášet tradice, zvyky nebo věci z minulosti.
mravní zákon
Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.
překračovat (zákon)
Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.
přijmout (zákon)
Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.
zásada (mravní)
Zásada je mravní norma, kterou se lidé řídí a která je pro ně důležitá.
vnucovat (zákon)
Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.
neměnný (zákon)
Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.
etický (zákon)
Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.
mimo zákon (osoba)
Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.
ctít (zákon)
Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.
obnovit (zvyk)
Obnovit zvyk znamená obnovit jeho běžné používání nebo znovu zvyknout si na jeho přijetí.
vyhlašovat (zákon)
Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.
porušit (zákon)
Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.
zachovávat (zákon)
Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.
přestupovat zákon
Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.
zachovat se (zvyk)
Zachovat se znamená chovat se slušně, úctyhodně a v souladu se společenskými normami.
nedodržovat (zákon)
Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.
zachovat (předpis)
Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.
Nový zákon (část)
Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.
nedodržet (zákon)
Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.
zvyklost (dobová)
Zvyklost je tradiční akceptované chování, které se vyvinulo během času a je v podstatě součástí dobové kultury.
zásada (politická)
Zásada (politická) je princip, který definuje základní filozofii, kterou následuje politická strana nebo vláda.
stav mimo zákon
Stav mimo zákon je situace, kdy je člověk nebo skupina obyvatel vystaveno vyššímu právnímu riziku, než je běžné.
trvat (zvyk)
Trvat znamená udržovat se v něčem nebo něčemu odolávat; zvyk je obvyklé chování nebo způsob jednání.
dodržet (zákon)
Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.
uznávaný (zákon)
Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.
mít platnost (zákon)
Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.
přestoupit (zákon)
Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.