Podmanit - synonyma

podrobit

Podrobit se znamená podřídit se něčemu, přizpůsobit se něčemu, zákonům, příkazům nebo názoru.

porobit

Porobit znamená vyplenit, vykrást, zbavit něčeho, co původně patřilo někomu jinému.

pokořit

Pokořit znamená vzdát se a něco překonat, obvykle s úctou a respektem.

přemoci

Přemoci znamená vyhrát nad něčím, čímž se dosáhne dominance nebo vítězství.

osvobodit

Osvobodit znamená uvolnit nebo propustit ze zajetí, otroctví nebo jiného omezení.

uchvátit

Uchvátit znamená něco velmi silně okouzlit nebo dokonce překvapit.

ovládnout

Mít plnou kontrolu, moci ovládat.

opanovat

Opanovat znamená zvládnout, převzít kontrolu nad něčím a dosáhnout výsledku.

zotročit

Zotročit znamená omezovat svobodu osoby nebo skupiny zneužitím moci.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

unést

Unést znamená vzít něco nebo někoho násilím nebo v náhlosti, obvykle proti jejich vůli.

upoutat

Upoutat znamená přitáhnout pozornost, získat si přízeň, získat si příznivce.

okouzlit

Okouzlit znamená učinit někoho nebo něco kouzelným, zaujmout jeho pozornost, oslnit ho a vzbudit u něj obdiv.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přivést někoho k pohybu, změnit jeho postoj nebo názor.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

utrhovat se <na koho>

Utrhovat se znamená účelově vyhledávat osobu, s níž chceme mít kontakt.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

očišťovat <koho n. co>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat škodlivý nebo nežádoucí obsah z koho/čeho.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

dostat <koho kam>

Dostat znamená přivést někoho do určitého místa nebo situace.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

obrat^5 <koho o co>

Obrat je změna ve směru nebo výsledku činnosti. Může být vyžadován k dosažení cíle, nebo k získání výhody.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

opanovat se

Učinit se vládcem nad něčím, dosáhnout plné kontroly a ovládnutí situace.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).