Počestný - synonyma

poctivý (člověk)

Člověk poctivý je ten, který je spolehlivý, čestný a férový; jeho jednání je otevřené a upřímné.

čestný

Čestný je adjektivum, které označuje osobu nebo skupinu, která má dobré morální principy a žije s upřímností a poctivostí.

slušný

Slušný je vyjadřování, chování a jednání se ohledem na druhé, které je morální a v souladu s pravidly společenského chování.

bezectný

Bezectný znamená nehybný, nečinný nebo nepohyblivý.

bezúhonný (mravně)

Bezúhonný je přídomek pro osobu, která je mravně čestná a nespáchala žádné nepravosti.

zachovalý

Zachovalý - stav, ve kterém byl původní stav nebo existenci něčeho uchován, nezměněný a nepoškozený.

nevinný

Nevinný znamená nevinený, neviny obviněného, nespravedlivě obviněného, bez viny nebo bez provinění.

řádný

Řádný znamená splnění povinností a požadavků v předem stanoveném termínu a vyžadované kvalitě.

čistý

Čistý znamená neznečištěný, bez nečistot, neporušený, čestný a neposkvrněný.

neporušený

Neporušený: bez poškození, nedotčený, nepoškozený, v původním stavu, nezměněný.

nesmíšený

Nesmíšený znamená nezkombinovaný, neslučený, rozdílný, nezamíchaný.

opravdový

Opravdový znamená skutečný, upřímný, autentický, autentický, reálný.

skutečný

Skutečný se odkazuje na to, co je pravdivé a reálné; co je skutečné a opravdové.

pravý

pravý: opravdový, skutečný, autentický, autentický, přesný, správný, skutečný, nesporný, legitimní.

vážný

Vážný se vztahuje k něčemu, co je závažné nebo vážné, spojené s odpovědností a vyžadující seriózní přístup.

poctivý

Poctivý je vysoce hodnocený charakterový rys, pro který je charakterizována přesnost, upřímnost, spravedlnost a čestnost.

ušlechtilý

Ušlechtilý znamená vysokou míru morálního, duchovního a intelektuálního vyspělosti; znamená to také vznešené, slušné a laskavé.

štědrý člověk

Štědrý člověk je osoba, která je ochotná obětovat svůj čas, energii a prostředky pro dobro druhých.

lstivý (člověk)

Lstivý člověk je takový, který je schopný využít situaci nebo využít své schopnosti ke svému vlastnímu prospěchu.

člověk

Člověk je inteligentní, společenské bytosti, schopné komunikovat, vytvářet a užívat si kultury.

(přehnaně) sebevědomý člověk

Sebevědomý člověk je osoba, která je si vědoma svých schopností, silná víra ve své schopnosti a schopnost dosáhnout úspěchu.

prázdný člověk

Prázdný člověk je jedinec, který nemá smysl pro sebeúctu ani pro hodnotu vlastního života. Je to člověk, který nemá žádný směr.

čestný muž

Čestný muž je muž, který se řídí principy morálky, spravedlnosti a zásadami etiky a který dbá na to, aby vždy dodržoval své slovo.

ušlechtilý muž

Člověk, který projevuje vysokou morálku a vyzařuje dobrotu, pečuje o druhé a dbá na správnost.

hodný (člověk)

Člověk s dobrými mravy, spravedlivý a laskavý, který se chová slušně a je oblíbený.

bezúhonný

Bezúhonný se vztahuje k někomu, kdo je čestný a důvěryhodný, kdo nedělá nic špatného a není odsouzen za žádný trestný čin.

lehký (mravně)

Lehký je to, co je v souladu s morálními hodnotami, co není zatíženo výčitkami svědomí.

zkoumaný člověk

Zkoumaný člověk je osoba, která se zkoumá, aby se získaly informace o jejích vlastnostech a chování.

zlý člověk

Osoba, která je zlého charakteru, je krutá a bezohledná k druhým a obvykle dělá neetické činy.

milý člověk

Milý člověk je osoba, která je přátelská, laskavá a laskavá k lidem kolem sebe. Je někdo, koho můžete bez obav kontaktovat.

čestný (v plnění závazků)

Čestný znamená prokazovat věrnost slibům a závazkům, dodržovat je a vystupovat spravedlivě a upřímně.

tvrdý (člověk)

Člověk tvrdý je osoba, která je odolná vůči překážkám, nebojí se přijmout riziko a je schopná obstát v náročných situacích.

sešlý člověk

Sešlý člověk je člověk, který je fyzicky a/nebo psychicky oslabený a přesto se snaží vypořádat se se svým životem.

otylý člověk

Člověk s nadměrnou tělesnou hmotností, který může být obézní nebo mít nadváhu.

přívětivý člověk

Přívětivý člověk je osoba, která je milá, příjemná, laskavá a otevřená.

čistý (cit)

Čistý: nepoškozený, neznečištěný, nedotčený, nezkalený, neposkvrněný, bezúhonný.

člověk (špatný)

Člověk, označení pro individuum s negativními vlastnostmi, např. závist, lhostejnost, nespravedlnost.

odporný člověk

Osoba, která je nezdvořilá a neslušná, nespravedlivá a hrubá, způsobuje odpor a rozčarování.

panovačný člověk

Člověk, který je autoritativní, tvrdohlavý a dominantní v jeho postoji.

upadnout (mravně)

Upadnout mravně znamená ztratit morální čest, dodržování dobrých mravů a zásad a činit špatné činy.