Facebook

Oprávnění - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu oprávnění.

Význam: Oprávnění je povolení nebo schválení k provádění určité činnosti.

průkaz

Průkaz je doklad osoby nebo věci, který potvrzuje jeho pravost a existenci.

průkazka

Doklad osobní totožnosti, kterým dokládáte svou identitu.

osvědčení

Osvědčení je dokument, který potvrzuje, že byla splněna určitá požadovaná kritéria.

občanka

Občanka je doklad o státním občanství, který slouží jako osobní identifikace a svědectví o právech daného občana.

papíry

Papíry jsou dokumenty nebo materiály vyrobené z papíru, které se používají ke zaznamenávání informací, záznamů a údajů.

legitka

Legitka je dokument, který potvrzuje totožnost osoby a je vystavený vládní institucí.

zmocnění

Zmocnění je dokument, kterým se někomu dává oprávnění vykonávat určité činy jménem jiné osoby.

právo

Právo je systém normativních předpisů, které zajišťují dodržování spravedlivého a etického chování mezi lidmi a státem.

nárok

Nárok je právo na něco, co nám náleží; může to být právo na finanční odškodnění, právo na služby nebo právo na zvláštní zacházení.

povolení

Povolení je souhlas nebo schválení čehokoli, co může být omezeno nebo regulováno.

odůvodnění

Událost, jejíž výsledek se zdůvodňuje argumenty, důvody a logickými závěry.

opodstatnění

Důvody, proč je něco přiměřené nebo oprávněné; jeho podložení v faktech nebo racionálním uvažování.

ospravedlnění

Ospravedlnění je omluva za nějakou chybu, neúspěch nebo nesprávné jednání.

Podobná synonyma

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

autorské právo

Autorské právo je právní ochrana kreativních děl, která autorovi poskytuje exkluzivní práva.

výhradní právo

Výhradní právo je právo exkluzivního vlastnictví určitého druhu, např. průmyslového vzoru nebo ochranné známky.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

rozložit (papíry)

Rozložit: rozdělit na menší části nebo roztřídit.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

průkaz (studentský)

Průkaz je doklad o tom, že jsme studentem a máme právo na výhody jako je sleva na cestování a vstupenky do kulturních a volnočasových akcí.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

osvědčení (písemné)

Osvědčení je písemný doklad potvrzující skutečnost nebo právní vztah.

vyřizovat (povolení)

Vyřizovat znamená získávat, zařizovat a dokončovat věci, jako například získat povolení.

zmocnění se

Zmocnění se je proces, při kterém osoba získává právo jednat za někoho jiného.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

výlučné právo

Výlučné právo je právo, které uděluje výhradní právo k provozování určité činnosti, které se nedá vykonávat jinak.

získat (právo)

Získat (právo) znamená získat oprávnění, povolení nebo právní nárok vykonávat tu či onu činnost.

padělaný (průkaz)

Padělaný průkaz je kopírovaný dokument, který je vytvořen s cílem napodobit nějaký legální dokument nebo certifikát.

úřední průkaz (cestovní)

Úřední průkaz (cestovní): doklad osoby oprávněné k průchodu státních hranic a umožňující cestovat po zahraničí.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

získat (právo na co)

Získat: obdržet nebo dosáhnout (něčeho), např. práva, výhody, informace apod.

obstarat (povolení)

Obstarat znamená získat, vyřídit nebo zařídit, například získat povolení.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

bez povolení

Bez povolení: nelegální, nespravedlivé, nedovolené.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

zneplatnit (průkaz)

Zneplatnit znamená omezit platnost něčeho, např. průkazu.