Oprávnění - synonyma

právo

Právo je systém normativních předpisů, které zajišťují dodržování spravedlivého a etického chování mezi lidmi a státem.

nárok

Nárok je právo na něco, co nám náleží; může to být právo na finanční odškodnění, právo na služby nebo právo na zvláštní zacházení.

povolení

Povolení je souhlas nebo schválení čehokoli, co může být omezeno nebo regulováno.

odůvodnění

Událost, jejíž výsledek se zdůvodňuje argumenty, důvody a logickými závěry.

opodstatnění

Důvody, proč je něco přiměřené nebo oprávněné; jeho podložení v faktech nebo racionálním uvažování.

ospravedlnění

Ospravedlnění je omluva za nějakou chybu, neúspěch nebo nesprávné jednání.

moc

Moc je schopnost vytvářet změny, ať už ve smyslu fyzické síly nebo politické autority. Může být pozitivní nebo negativní a její rozsah závisí na jejím použití.

kompetence

Kompetence je schopnost člověka používat své vědomosti, dovednosti a zkušenosti k dosahování cílů.

příslušnost

Příslušnost je vztah mezi osobou a skupinou, kterou tato osoba sdílí společné zájmy, hodnoty a identitu.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

autorské právo

Autorské právo je právní ochrana kreativních děl, která autorovi poskytuje exkluzivní práva.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

získat (právo na co)

Získat: obdržet nebo dosáhnout (něčeho), např. práva, výhody, informace apod.

výhradní právo

Výhradní právo je právo exkluzivního vlastnictví určitého druhu, např. průmyslového vzoru nebo ochranné známky.

výlučné právo

Výlučné právo je právo, které uděluje výhradní právo k provozování určité činnosti, které se nedá vykonávat jinak.

obstarat (povolení)

Obstarat znamená získat, vyřídit nebo zařídit, například získat povolení.

vyřizovat (povolení)

Vyřizovat znamená získávat, zařizovat a dokončovat věci, jako například získat povolení.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

získat (právo)

Získat (právo) znamená získat oprávnění, povolení nebo právní nárok vykonávat tu či onu činnost.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

náležet (do čí kompetence)

Náležet znamená patřit do určité kompetence nebo mít něco společného s ní.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

bez povolení

Bez povolení: nelegální, nespravedlivé, nedovolené.