Odsouzení - synonyma

odmítnutí

Odmítnutí je akce či stav, kdy je něčí žádost, návrh či názor odmítnut nebo zamítnut.

zavržení

Zavržení znamená odmítnutí, opovržení nebo zamítnutí něčeho.

zatracení

Zatracení je silné slovo, které označuje nenávist, odsuzování, odsouzení, hanbu nebo zármutek.

ortel

Ortel je výraz pro důsledný soudní proces, který je vyhlášen veřejně a může vést až k trestu smrti.

rozsudek

Rozsudek je právní akt, kterým soudce vydává právní stanovisko nebo rozhodnutí o konkrétním případu.

trest

Trest je potrestání nebo sankce uložená za porušení pravidel nebo zákonů.

osvobození

Osvobození je proces, kterým se dosažuje návrat k volnosti a nezávislosti.

odsudek

Odsudek je silný úsudek něčeho, zejména zločinu nebo provinění, vyjádřený veřejně nebo v soudním rozhodnutí.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

odsudek (mravní)

Odsudek je mravní soud, který odsoudí nebo potrestá něco, co si myslíme, že je špatné.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.

vyslovit (ortel)

Vyjádřit nahlas (případně tichým čtením) záměrně nebo nezáměrně skrytý význam slova.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

osvobození od cla

Osvobození od cla znamená, že produkty jsou osvobozeny od daní, které se obvykle účtují za jejich dovoz nebo vývoz.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

vydávat rozsudek

Udělení soudního rozsudku - rozhodnutí soudu o vině nebo nevině obžalovaného, trestu a dalších dopadech.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.