Osvobození - synonyma

odmítnutí

Odmítnutí je akce či stav, kdy je něčí žádost, návrh či názor odmítnut nebo zamítnut.

zavržení

Zavržení znamená odmítnutí, opovržení nebo zamítnutí něčeho.

zatracení

Zatracení je silné slovo, které označuje nenávist, odsuzování, odsouzení, hanbu nebo zármutek.

ortel

Ortel je výraz pro důsledný soudní proces, který je vyhlášen veřejně a může vést až k trestu smrti.

rozsudek

Rozsudek je právní akt, kterým soudce vydává právní stanovisko nebo rozhodnutí o konkrétním případu.

trest

Trest je potrestání nebo sankce uložená za porušení pravidel nebo zákonů.

vysvobození

vyproštění

Vyproštění je získání nebo získání svobody nebo osvobození od něčeho.

uvolnění

Uvolnění je stav, kdy se člověk cítí odpočatý a uklidněný, kdy se cítí svobodný od stresu a napětí.

odbýt si trest

Získat si odpuštění nebo zprostění viny, vyhnout se trestu za nějakou vinu nebo přestupek.

uvolnění tenze

Uvolnění tenze je proces řešení napětí a konfliktů, které vytváří negativní emoce a napětí.

vydávat rozsudek

Udělení soudního rozsudku - rozhodnutí soudu o vině nebo nevině obžalovaného, trestu a dalších dopadech.

odbýt si (trest)

Odbýt si znamená obdržet trest za porušení zákona.

nést trest

Nést trest znamená přijmout odpovědnost za své činy a nést důsledky, ať už formou trestu nebo odškodnění.

uvolnění (z funkce)

Uvolnění z funkce je proces, při kterém je osoba odvolána z pozice, kterou zastávala.

vyslovit (ortel)

Vyjádřit nahlas (případně tichým čtením) záměrně nebo nezáměrně skrytý význam slova.

dostat (trest)

Dostat trest znamená obdržet nějakou formu oficiálního postihu za prohřešek.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

peněžitý trest

Peněžitý trest je sankce, která se vymáhá peněžitou platbou osobě nebo instituci, jakož i pokuta.

tvrdý (trest)

Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

nepodmíněný (trest)

Nepodmíněný trest je trest, který je vyměřen jako důsledek prohřešku a není podmíněn splněním nějakého úkolu či povinnosti.

odpykat (trest)

Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.

vytrpět (trest)

Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.

trest (vězení)

Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.