Odmítnutí - synonyma
Celkem nalezeno 20 synonym ke slovu odmítnutí.
Význam: Odmítnutí je akce či postoj, kterým se vyjadřuje nesouhlas nebo nesouhlas s něčím.
nakálet
Nakálet: přimět někoho k něčemu (nejčastěji k nějakému dobrému jednání) pomocí výhružek nebo přesvědčení.
nakadit
Nakadit znamená obléci se, ozdobit se nebo zdůraznit oblečením, ostatními předměty nebo ozdobami.
vykadit
Vykádění je vyhánění nebo vyhoštění z domu nebo místa pobytu.
nadělat
Nadělat: Vytvořit, vyrobit, zařídit, dokončit něco nového nebo opraveného.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.
naštvat
Naštvat znamená být velmi naštvaný, rozčilený, podrážděný nebo znechucený.
dopálit
Dopálit je vystavit nějakou látku velmi vysokému teplotnímu zatížení, aby byla alespoň částečně zničena.
zápor (silný)
Zápor (silný) označuje odmítnutí nebo odpor k něčemu, je to silné a trvalé odmítnutí nebo odpor.
odřeknutí
Odřeknutí je odmítnutí nabídky, smlouvy nebo jiného návrhu.
odepření
Odepření je odmítnutí čehokoli, co je požadováno, požádáno nebo očekáváno.
zavržení
Zavržení je odmítnutí, neuznání nebo odmítnutí něčího nebo něčeho.
zamítnutí
Odmítnutí; odmítnutí něčeho, co bylo nabídnuto, požadováno nebo žádáno.
neschválení
Neschválení je stav, ve kterém je něco odmítnuto nebo zamítnuto.
nepovolení
Nepovolení je odmítnutí nebo zrušení něčeho, co bylo žádáno nebo požadováno.
nedovolení
Nedovolení je opak dovolení, znamená to neumožnit nebo zakázat něco.
přijetí
Přijetí je akce nebo proces, kterým se potvrzuje stav nebo situace jako skutečná a oficiální.
odsouzení
Odsouzení je rozsudek soudu, kterým se někomu uděluje trest za porušení zákona.
odvržení
Odvržení je stav, ve kterém člověk pociťuje ztrátu uznání, nedostatek vztahů a přijetí ze strany ostatních.
neuznání
Neuznání je stav, kdy se něčí názor, čin nebo osoba vůbec neuznává nebo přijímá.
nesouhlas
Nesouhlas je stav, při kterém někdo vyjádří nesouhlas s čímkoli.
Podobná synonyma
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
dráždit <koho>
Dráždit
uškrtit <koho>
Uškrtit
okouzlit <koho>
Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.
opravňovat <koho k čemu>
Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.
podporovat <koho>
Podporovat
chlácholit <koho>
Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.
odstrašit <koho od čeho>
Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.
zavřít <koho>
Zavřít: uzavřít (dveře, okno, oči, knihu atd.) nebo ukončit (diskusi, společné setkání atd.).
pozdravovat <koho>
Pozdravovat znamená vyjádřit úctu a vlídnost někomu, koho znáte.
prohlížet <koho n. co>
Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.
strašit <koho>
Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.
zbavit <koho> (soudnosti)
Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.
uvrhovat <koho kam>
Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.
zdravit <koho>
Zdravit
klasifikovat <koho n. co>
Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.
nabádat <koho k čemu>
Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.
podrazit <koho>
Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.
předstihnout <koho>
Předstihnout
pustit se <do koho>
Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.
naštvat se
Naštvat se znamená projevit zlobu a rozčilení, často způsobené urážkou nebo nepříjemnou situací.
zničit <koho>
Zničit
zbít <koho>
Zbít koho znamená fyzicky napadnout ho, obvykle rány nebo údery, nebo jinými silnými způsoby, aby se mu ublížilo.
svádět <koho>
Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.
zabít <koho>
Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.
zaútočit <na koho>
Zaútočit
vyhánět <koho>
Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.