Odmítnutí - synonyma

nakálet

Nakálet: přimět někoho k něčemu (nejčastěji k nějakému dobrému jednání) pomocí výhružek nebo přesvědčení.

nakadit

Nakadit znamená obléci se, ozdobit se nebo zdůraznit oblečením, ostatními předměty nebo ozdobami.

vykadit

Vykádění je vyhánění nebo vyhoštění z domu nebo místa pobytu.

nadělat

Nadělat: Vytvořit, vyrobit, zařídit, dokončit něco nového nebo opraveného.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

naštvat

Naštvat znamená být velmi naštvaný, rozčilený, podrážděný nebo znechucený.

dopálit

Dopálit je vystavit nějakou látku velmi vysokému teplotnímu zatížení, aby byla alespoň částečně zničena.

zápor (silný)

Zápor (silný) označuje odmítnutí nebo odpor k něčemu, je to silné a trvalé odmítnutí nebo odpor.

odřeknutí

Odřeknutí je odmítnutí nabídky, smlouvy nebo jiného návrhu.

odepření

Odepření je odmítnutí čehokoli, co je požadováno, požádáno nebo očekáváno.

zavržení

Zavržení je odmítnutí, neuznání nebo odmítnutí něčího nebo něčeho.

zamítnutí

Odmítnutí; odmítnutí něčeho, co bylo nabídnuto, požadováno nebo žádáno.

neschválení

Neschválení je stav, ve kterém je něco odmítnuto nebo zamítnuto.

nepovolení

Nepovolení je odmítnutí nebo zrušení něčeho, co bylo žádáno nebo požadováno.

nedovolení

Nedovolení je opak dovolení, znamená to neumožnit nebo zakázat něco.

přijetí

Přijetí je akce nebo proces, kterým se potvrzuje stav nebo situace jako skutečná a oficiální.

odsouzení

Odsouzení je rozsudek soudu, kterým se někomu uděluje trest za porušení zákona.

odvržení

Odvržení je stav, ve kterém člověk pociťuje ztrátu uznání, nedostatek vztahů a přijetí ze strany ostatních.

neuznání

Neuznání je stav, kdy se něčí názor, čin nebo osoba vůbec neuznává nebo přijímá.

nesouhlas

Nesouhlas je stav, při kterém někdo vyjádří nesouhlas s čímkoli.

silný

Silný znamená mít velkou sílu, odolnost, vytrvalost nebo autoritu.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

smířit <koho s kým>

Smířit se: navázat klidný vztah po vzájemném odpuštění a přijetí odlišných názorů.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

rozzlobit se

Rozzlobit se znamená projevovat vztek, hněv a zuřivost.

podporovat <koho>

Pomáhat druhým, dávat jim sílu a útěchu; podporovat je, aby dosáhli svých cílů a plnili své sny.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

poškodit <koho>

Poškodit : učinit škodu, zranit, ublížit, naškodit.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

znepokojit <koho>

Znepokojit znamená vyvolat u někoho strach či úzkost.

naštvat se

Rozčílit se, dostat vztek, projevit hněv.

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

navštěvovat <koho>

Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

hnát^5 <koho> ven

Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky trýznit, zneužívat, ubližovat nebo znepříjemňovat život.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

chránit <koho>

Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.