Odmítnout - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu odmítnout.
Význam: Odmítnout znamená odmítat něco, odmítnout nabídky, návrhy, žádosti nebo nápady.
odříci
Odříci znamená odmítnout, odmítnout či odmítat; jednoduše odmítnout požadavek nebo nabídku.
odepřít (pomoc)
Odepřít: odmítnout něco nebo někoho; odmítnout poskytnout pomoc nebo přízeň.
nepřijmout (nabídku)
Odmítnout.
zamítnout (žádost)
Odmítnout, neuznat či zrušit žádost.
zavrhnout
Odmítnout, zahodit, ignorovat, zavrhat.
neschválit
Neschválit znamená odmítnout přijmout návrh, nápad či žádost.
neuznat
Neuznat znamená odmítnout, neuznat něco znamená neuznat pravdivost, správnost či oprávněnost daného.
odbýt (nápadníka)
Odbýt: zamítnout, odmítnout nápadníka, nebo se od něj odvrátit.
odmrštit
Odmrštit: odstrčit někoho silou, nebo slovem.
navrátit <co>
Vrátit zpět něco, co bylo dříve užíváno nebo drženo.
odevzdat
Odevzdat: předat, dodat, zaslat; předložit něco k posouzení, schválení nebo vyřízení.
dát zpět
Vrátit něco zpět do původního stavu, či místa, odkud bylo odebráno.
nepřijmout <co>
Odmítnout, neuznat, nerespektovat nebo odmítnout požadavek nebo návrh.
oplatit <co komu>
Zaplatit někomu za něco, co on/ona udělal/a pro vás.
odvděčit se
Odvděčit se znamená splatit dluh, poděkovat nebo odměnit někoho za jeho čin nebo službu.
Podobná synonyma
stačit <komu v čem>
Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.
rozběhnout se <komu> (naproti)
Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.
odloudit <komu> (ženu)
Odloudit někoho znamená unést ho nebo ho násilím odvést. Nejčastěji se týká odloudění ženy.
odbýt <koho>
Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.
vypovědět <komu> (válku)
Vypovědět válku znamená oznámit otevřenou válku, která může být mezi dvěma státy nebo mezi dvěma skupinami.
dát <co komu> (pod nátlakem)
Dát někomu něco pod nátlakem znamená použít donucovací prostředky, aby člověk poskytl to, co se od něj požaduje.
lát <komu>
Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.
nadržovat <komu>
Nadržovat znamená příznivě nakloněně jednat vůči někomu, často ve prospěch toho komu nadržujeme.
dát <komu> (titul)
Udělit někomu titul či jinou poctu.
ukrást <co komu>
Ukrást: odebrat cizí věc nebo majetek někomu bez jeho svolení.
představit <koho komu>
Představit znamená předložit někomu informace o někom jiném nebo o čemkoli jiném.
poradit <co komu> (tajně)
Poradit
nabít <komu>
Nabít
líbit se <co komu>
Líbit se znamená být přitažlivým, zalíbit si někoho nebo něco.
zakročit <proti komu>
Zakročit znamená podniknout kroky k prevenci nebo nápravě něčeho, obzvláště pokud je to proti někomu.
vytmavit <co komu>
Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.
dopřát sluchu <komu>
Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.
věřit <co komu>
Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.
vyklouznout <co komu>
Vyklouznout: uniknout, dostat se z něčeho/z něčí přítomnosti nebo vlivu.
poslat dopis <komu>
Poslat dopis někomu: odeslat dopis konečnému adresátovi.
začít nadávat <komu>
Začít nadávat
odplatit <komu čím>
Odplatit je vrátit stejnou měrou - poskytnout protihodnotu jako odměnu či trest.
dát <co komu>
Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.
dostat se <komu čeho>
Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.
vyhlašovat <komu> (válku)
Vyhlašovat válku znamená oznámit bojový stav mezi dvěma zeměmi nebo skupinami.
vymlouvat <co komu>
Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.
připadnout <co komu>
Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.
oznámit <co komu>
Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.