Oddělovat - synonyma

odlučovat

Odlučovat znamená oddělovat nebo rozdělovat něco, čemu se říká separace.

izolovat

Oddělit od ostatního; oddělit se fyzicky nebo sociálně; odloučit se.

separovat

Oddělit, rozdělit na části, rozlišit.

segregovat

Rozdělit do samostatných skupin či oddělit od ostatních.

spojovat

Spojovat znamená připojit nebo propojit jednotlivé prvky nebo části dohromady.

připojovat

Připojovat znamená přidávat nebo spojovat k něčemu jinému, např. přidat zařízení do sítě nebo odkaz do webové stránky.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

odtrhovat

Odtrhovat znamená rozdělit nebo oddělit části, odříznout je od sebe.

vymezovat

Označovat hranice, stanovovat meze nebo definovat pojmy a vztahy mezi nimi.

rozlišovat

Rozlišovat: odlišit jednu věc od druhé, učinit rozdíl mezi nimi.

vydělovat

Vydělovat znamená oddělit část z celku, rozdělit nebo částečně rozložit.

vyčleňovat

Vyčleňovat znamená oddělit část z celku, stanovit ji zvlášť a nezahrnovat ji do kontextu.

přičleňovat

Přičleňovat znamená přidávat, přiřazovat nebo připojovat k něčemu jinému.

ulamovat <co>

Ulamovat znamená rozdělit na menší části a rozmístit je systematicky ve vzoru.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

tupit

Tupit znamená přišlapávat, stlačovat nebo zahřívat tak, aby se nůž, ocel nebo jiný předmět stáhl nebo změkl.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

zmazat <koho>

Zmazat znamená odstranit nebo zrušit danou osobu, objekt nebo informaci.

zvolit si <koho n. co>

Vybrat si, označit nebo určit někoho nebo něco, co je vhodné pro danou situaci.

zpodobovat <koho n. co>

Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

podnítit <koho k čemu>

Podnítit znamená vyvolat pozitivní reakci, motivaci nebo aktivitu u někoho.

zneklidňovat <koho>

Zneklidňovat znamená vyvolávat u druhé osoby pocity strachu nebo úzkosti.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

dorážet <na koho>

Naléhavě a opakovaně dotazovat se na něco, prosit nebo důrazně prosit o něco.

dotknout se <koho>

Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

smířit <koho s kým>

Smířit se: navázat klidný vztah po vzájemném odpuštění a přijetí odlišných názorů.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

dopadat <na koho> (starosti)

Dopadat na někoho znamená obviňovat jej za následky nebo následky něčeho.

zamilovat si <koho n. co>

Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

dojít <na koho>

Dojít znamená fyzicky se dostat do blízkosti někoho.