Nemravný - synonyma

nemorální

Nemorální se označuje jako jednání, které není v souladu s morálními principy.

amorální

Nemorální, bez ohledu na morální principy nebo zásady.

zpustlý

Zpustlý vyjadřuje stav nebo místo, které je opuštěné a zanedbané.

zkažený

Korumpovaný, zneužitý, nečestný; zkažený znamená být pokřivený, deformovaný nebo zneužitý.

mravný

Mravnost je kvalita charakteru a rozumových principů určujících lidské chování. Zahrnuje věci jako dobro a zlo, pravdu a lži, spravedlnost a nespravedlnost.

nestydatý

Nestydatý znamená nebojácný, odvážný, bez ostychu, nečestný nebo bezohledný.

nestoudný

Nestoudný znamená, že je něco nepřípustné, urážlivé nebo nevhodné.

neslušný

Neslušný: nevyhovující společenským zvyklostem; neuctivý, nezdvořilý, nevhodný, nevkusný.

neřestný

Neřestný se odkazuje na něco nevhodného, nezdvořilého nebo neslušného.

necudný

Necudný znamená nepřístojný, nechutný, nevhodný, nezdvořilý, neuctivý, vulgární.

hanebný

Hanebný je to, co je podlé, ohavné a neslušné, co je obzvlášť odporné a hanlivé.

oplzlý

Oplzlý znamená nechutný, hrubý, nehezký, sprostý, odpudivý a neslušný.

kluzký

Kluzký se odkazuje na povrch, který může být obtížné udržet se na něm, často kvůli jeho mazlavosti nebo nepřilnavosti.

lascívní

Lascívní je adjektivum, které se vztahuje k používání sexuálních výrazů nebo gest, které mají na lidi vyvolat sexuální touhu.

obscénní

Obscénní znamená nepatřičné, vulgární nebo neslušné.

troufalý

Troufalý znamená odvážný, drzý nebo statečný, vyznačující se nezdvořilostí, nesmlouvavostí nebo bezohledností.

opovážlivý

Opovážlivý je člověk, který se odváží jednat nebo konat něco riskantního, nebezpečného či nezvyklého.

drzý

Drzý znamená nezdvořilý, neuctivý a arogantní; nadutý, domýšlivý a zarputilý.

veliký

Veliký znamená velký nebo silný; velká velikost nebo síla; obrovský nebo impozantní.

vysoký

Vysoký znamená mít velkou výšku nebo být nad standardem.

mimořádný (ceny)

Mimořádný = velmi významný, neobvyklý, výjimečný, mimořádný, nadstandardní, vynikající.

mimořádný

Mimořádný znamená, že je nad rámec obvyklého, vynikající nebo neobyčejný.

zvýšit se (ceny)

Zvýšit se znamená navyšovat hodnotu čehokoliv, obvykle ceny.

církevní hodnostář (vysoký)

Církevní hodnostář je vysoká autorita v církevní hierarchii, která vykonává funkce vysokého postavení a má vliv na rozhodování.

zvedat (ceny)

Zvedat ceny znamená zvyšovat ceny produktů a služeb.

hanebný čin

Hanebný čin je čin, který je za hranicí morálních, právních nebo etických standardů a je považován za závažný.

snížení (ceny)

Snížení ceny znamená změnit cenu z vyšší na nižší, aby byla pro zákazníky atraktivnější.

zkažený (mravně)

Zkažený má význam nespravedlivý, podlý nebo nečestný; je to člověk, který se chová špatně a který se nedrží morálních zásad.

klesnout (ceny)

Klesnout: poklesnout, snížit se, zlevnit, začít stoupat pozvolna.

zvyšovat (ceny)

Zvyšovat znamená navyšovat, zvýšit, zhustit (např. ceny).

výpočet (ceny)

Výpočet ceny je proces určování ceny produktu nebo služby na základě jejich nákladů, tržních podmínek a očekávaných zisků.

měnit se (ceny)

Měnit se: změnit úroveň, hodnotu nebo podobu, obzvláště ceny.

veliký (plat)

Veliký znamená mohutný, masivní, významný, hodnotný nebo důležitý.

zvýšit (ceny)

Zvýšit znamená zvýšit hodnotu nebo částku, například ceny produktu nebo služby.

úředník (vysoký)

Úředník vysoké úrovně je pracovník veřejné správy, který vykonává administrativní služby pro stát nebo obec.

velmi vysoký (číslo)

Velmi vysoký = mnohem vyšší než běžné číslo, mnohem vyšší než průměr.

stoupnout (ceny)

Stoupnout znamená zvýšit, obzvlášť ceny.

kolísat (ceny)

Kolísat znamená mít proměnlivé hodnoty v čase, např. ceny se mohou měnit rychle a neustále.

velmi veliký (dav)

Velmi veliký se obvykle používá k popisu velkého množství lidí, věcí nebo událostí.

vysoký účet

Vysoký účet je dokument, který obsahuje seznam všech zaplacených nebo požadovaných položek.

vzrůst (ceny)

Vzrůst znamená zvyšovat se, v tomto případě se jedná o zvyšování cen.

vysoký úředník

Osoba na vysoké pozici ve státním úřadě, odpovědná za rozhodování a implementaci politik.