Nestydatý - synonyma
Celkem nalezeno 21 synonym ke slovu nestydatý.
Význam: Nestydatý znamená nebojácný, odvážný, bez ostychu, nečestný nebo bezohledný.
nemorální
Nemorální se označuje jako jednání, které není v souladu s morálními principy.
amorální
Nemorální, bez ohledu na morální principy nebo zásady.
zpustlý
Zpustlý vyjadřuje stav nebo místo, které je opuštěné a zanedbané.
zkažený
Korumpovaný, zneužitý, nečestný; zkažený znamená být pokřivený, deformovaný nebo zneužitý.
mravný
Mravnost je kvalita charakteru a rozumových principů určujících lidské chování. Zahrnuje věci jako dobro a zlo, pravdu a lži, spravedlnost a nespravedlnost.
nestoudný
Nestoudný znamená, že je něco nepřípustné, urážlivé nebo nevhodné.
neslušný
Neslušný: nevyhovující společenským zvyklostem; neuctivý, nezdvořilý, nevhodný, nevkusný.
neřestný
Neřestný se odkazuje na něco nevhodného, nezdvořilého nebo neslušného.
necudný
Necudný znamená nepřístojný, nechutný, nevhodný, nezdvořilý, neuctivý, vulgární.
nemravný
Nemravný je to, co je společensky nežádoucí, nevhodné, ohavné nebo nečestné.
hanebný
Hanebný je to, co je podlé, ohavné a neslušné, co je obzvlášť odporné a hanlivé.
oplzlý
Oplzlý znamená nechutný, hrubý, nehezký, sprostý, odpudivý a neslušný.
kluzký
Kluzký se odkazuje na povrch, který může být obtížné udržet se na něm, často kvůli jeho mazlavosti nebo nepřilnavosti.
lascívní
Lascívní je adjektivum, které se vztahuje k používání sexuálních výrazů nebo gest, které mají na lidi vyvolat sexuální touhu.
obscénní
Obscénní znamená nepatřičné, vulgární nebo neslušné.
troufalý
Troufalý znamená odvážný, drzý nebo statečný, vyznačující se nezdvořilostí, nesmlouvavostí nebo bezohledností.
opovážlivý
Opovážlivý je člověk, který se odváží jednat nebo konat něco riskantního, nebezpečného či nezvyklého.
drzý
Drzý znamená nezdvořilý, neuctivý a arogantní; nadutý, domýšlivý a zarputilý.
veliký
Veliký znamená velký nebo silný; velká velikost nebo síla; obrovský nebo impozantní.
vysoký
Vysoký znamená mít velkou výšku nebo být nad standardem.
mimořádný (ceny)
Mimořádný = velmi významný, neobvyklý, výjimečný, mimořádný, nadstandardní, vynikající.
Podobná synonyma
klesnout (ceny)
Klesnout: poklesnout, snížit se, zlevnit, začít stoupat pozvolna.
mimořádný
Mimořádný = vybočující, mimořádkový, neobvyklý, nadstandardní; vynikající, výjimečný.
stoupnout (ceny)
Stoupnout znamená zvýšit, obzvlášť ceny.
výpočet (ceny)
Výpočet ceny je proces určování ceny produktu nebo služby na základě jejich nákladů, tržních podmínek a očekávaných zisků.
vysoký (cena)
Vysoká cena znamená, že je vyšší než obvykle.
vysoký účet
Vysoký účet je dokument, který obsahuje seznam všech zaplacených nebo požadovaných položek.
úředník (vysoký)
Úředník vysoké úrovně je pracovník veřejné správy, který vykonává administrativní služby pro stát nebo obec.
zvýšit (ceny)
Zvýšit znamená zvýšit hodnotu nebo částku, například ceny produktu nebo služby.
snížení (ceny)
Snížení ceny znamená změnit cenu z vyšší na nižší, aby byla pro zákazníky atraktivnější.
hanebný čin
Hanebný čin je čin, který je za hranicí morálních, právních nebo etických standardů a je považován za závažný.
velmi vysoký (číslo)
Velmi vysoký = mnohem vyšší než běžné číslo, mnohem vyšší než průměr.
snižovat se (ceny)
Snižovat se znamená za určitého okolností snižovat ceny.
vysoký úředník
Osoba na vysoké pozici ve státním úřadě, odpovědná za rozhodování a implementaci politik.
sleva (z prodejní ceny)
Sleva je snížení prodejní ceny zboží nebo služeb.
měnit se (ceny)
Měnit se: změnit úroveň, hodnotu nebo podobu, obzvláště ceny.
zkažený (vzduch)
Zkažený vzduch je vzduch, který je plný škodlivin, nečistot a jiných látek, které mohou být škodlivé pro lidské zdraví.
zvyšovat (ceny)
Zvyšovat znamená navyšovat, zvýšit, zhustit (např. ceny).
vysoký hodnostář
Vysoký hodnostář je osoba s vysokou pozicí ve veřejném nebo soukromém sektoru, která má zodpovědnost za řízení a vedení.
vysoký (zvuk)
Vysoký zvuk je zvuk, který je vysoký, má vysoké frekvence a je charakteristický pro vyšší tóny.
vysoký (člověk)
Vysoký člověk je ten, kdo je vyšší než průměrná výška.
církevní hodnostář (vysoký)
Církevní hodnostář je vysoká autorita v církevní hierarchii, která vykonává funkce vysokého postavení a má vliv na rozhodování.