Nasrat - synonyma

nakálet

Nakálet: přimět někoho k něčemu (nejčastěji k nějakému dobrému jednání) pomocí výhružek nebo přesvědčení.

nakadit

Nakadit znamená obléci se, ozdobit se nebo zdůraznit oblečením, ostatními předměty nebo ozdobami.

vykadit

Vykádění je vyhánění nebo vyhoštění z domu nebo místa pobytu.

nadělat

Nadělat: Vytvořit, vyrobit, zařídit, dokončit něco nového nebo opraveného.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

naštvat

Naštvat znamená být velmi naštvaný, rozčilený, podrážděný nebo znechucený.

dopálit

Dopálit je vystavit nějakou látku velmi vysokému teplotnímu zatížení, aby byla alespoň částečně zničena.

zápor (silný)

Zápor (silný) označuje odmítnutí nebo odpor k něčemu, je to silné a trvalé odmítnutí nebo odpor.

odmítnutí

Odmítnutí je akce či postoj, kterým se vyjadřuje nesouhlas nebo nesouhlas s něčím.

roztočit naplno (motor)

Roztočit naplno znamená otočit motor na nejvyšší možnou rychlost, aby dosáhl co nejvyššího výkonu.

natočit (kola)

Význam slova "natočit" je otáčet kola, obyčejně kol na kole, aby byla správně usazena, například při výměně pneumatik nebo opravách.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.

rozzlobit

rozzlobit: vyvolat v někom vztek/hněv; vyprovokovat; pobouřit.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

zabít <koho>

Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

rachotit (motor)

Rachotit znamená hlučně pracovat, zejména pro motor, například při spalování paliva.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

povyšovat se <nad koho>

Povyšovat se : vystavovat se nadřazenosti nad někoho jiného, ukazovat jeho nedostatečnost.

uvědomovat <koho>

Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.

zastiňovat <koho>

Zastiňovat znamená případně chránit, hájit nebo podporovat někoho.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

oblbnout <koho čím>

Oblbnout: přesvědčit někoho, aby učinil něco, co není v jeho nejlepším zájmu, přesvědčením nebo tím, že jej něco oklamalo.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

přenést <co na koho>

Přenést znamená převést něco na někoho jiného.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

vůbec nic (zápor)

Absolutně žádná činnost, úplný klid, nečinnost.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.