Nasrat - synonyma

nakálet

Nakálet: přimět někoho k něčemu (nejčastěji k nějakému dobrému jednání) pomocí výhružek nebo přesvědčení.

nakadit

Nakadit znamená obléci se, ozdobit se nebo zdůraznit oblečením, ostatními předměty nebo ozdobami.

vykadit

Vykádění je vyhánění nebo vyhoštění z domu nebo místa pobytu.

nadělat

Nadělat: Vytvořit, vyrobit, zařídit, dokončit něco nového nebo opraveného.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

naštvat

Naštvat znamená být velmi naštvaný, rozčilený, podrážděný nebo znechucený.

dopálit

Dopálit je vystavit nějakou látku velmi vysokému teplotnímu zatížení, aby byla alespoň částečně zničena.

zápor (silný)

Zápor (silný) označuje odmítnutí nebo odpor k něčemu, je to silné a trvalé odmítnutí nebo odpor.

odmítnutí

Odmítnutí je akce či postoj, kterým se vyjadřuje nesouhlas nebo nesouhlas s něčím.

roztočit naplno (motor)

Roztočit naplno znamená otočit motor na nejvyšší možnou rychlost, aby dosáhl co nejvyššího výkonu.

natočit (kola)

Význam slova "natočit" je otáčet kola, obyčejně kol na kole, aby byla správně usazena, například při výměně pneumatik nebo opravách.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

dozírat <na koho>

Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.

silný

Silný znamená mocný, odolný, pevný, pevně postavený nebo fyzicky zdatný.

uhnat <koho>

Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.

ohlídat <koho n. co>

Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.

vzrušovat <koho>

Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

naštvat se

Vyjádřit hněv, zlost a nevole vůči něčemu nebo někomu.

podplatit <koho>

Podplatit znamená za úplatu ovlivnit jeho chování či jednání ve prospěch toho kdo platí.

vzít <koho> (do vazby)

Převzít do vazby, zajmout, chytit.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

zastavit se (motor)

Zastavit se (motor) znamená ukončit jeho chod a zastavit provoz motoru.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

trápit <koho>

Trápit se znamená prožívat fyzickou či psychickou bolest nebo úzkost, často způsobenou jinou osobou.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.