Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

uvarovat se <čeho>

Vyvarovat se nebezpečí, rizika nebo škodlivých situací.

výstřední

Výstřední je odvážný, odlišný, extravagantní, neobvyklý, nezvyklý, neortodoxní, nekonvenční.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

zrazovat <od čeho>

Zrazovat znamená donutit někoho přestat se chovat určitým způsobem nebo se vyhnout určitému jednání.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.

nevšimnout si <čeho>

Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.

účastnit se <čeho>

Účastnit se znamená být součástí něčeho a účastnit se aktivním způsobem. Znamená to vykonávat konkrétní činnosti, poskytovat podporu nebo se účastnit v nějakém procesu.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se do něčeho znamená přímo či nepřímo se zapojit nebo zapojovat se do činností, situací nebo vztahů.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

ujídat <komu čeho n. co>

Ujídat: konzumovat části čeho/čeho a odebírat části druhému.

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

zbavit se <čeho>

Vyhnout se, osvobodit se, zbavit se čeho/čeho.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: začít se angažovat, zapojit se do něčeho.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

nápadný

Nápadný se obvykle používá pro popis něčeho, co je výrazné, okouzlující nebo zřejmé.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

nedbat <čeho>

Nedbat znamená ignorovat nebo přehlížet něco; zanedbat, nevěnovat pozornost nebo ignorovat danou situaci.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.