Křičet - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu křičet.
Význam: Křičet znamená hlasitě vykřikovat, křičet nahlas, zvučně vyjádřit pocity.
rozkřikovat se
Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.
řvát
Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.
povykovat
Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.
hulákat
Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.
halekat
Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.
mlčet
Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.
volat <po čem>
Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.
horlit
Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.
být nápadný
Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.
být křiklavý
Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.
být výstřední
Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.
ječet
Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.
jásat
Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.
Podobná synonyma
pustit se <do čeho>
Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.
být příčinou <čeho>
Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.
nápadný
Nápadný znamená snadno pozorovatelný, upoutávající pozornost.
rozkřikovat se <na koho>
Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
dbát <čeho>
Dbát čeho znamená pečlivě si uvědomovat, dodržovat a chránit to.
zaplést <co do čeho>
Zaplést znamená dát dohromady něco, čeho výsledkem je nepřetržitý, složitý vztah.
oddělit <co od čeho>
Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.
zaplést <koho do čeho>
Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.
vzdát se <čeho>
Opustit, přestat se něčeho držet a odevzdat se čemukoliv; ztratit se ve prospěch čehosi jiného.
používat <čeho>
Používat: vyžadovat, využívat nebo využívat něco k danému účelu; použití něčeho pro vlastní potřebu.
dopřát <komu čeho>
Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.
pouštět se <do čeho> (bezhlavě)
Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.
zasahovat <do čeho>
Intervenovat; jednat proti něčemu, případně zasahovat do něčeho.
odběhnout <od čeho>
Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).
zprostit <koho čeho>
Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).
křiklavý (barva)
Křiklavý = velmi intenzivní barva, která je jasná a silná a září.
volat <komu>
Volat
dožadovat se <čeho>
Příst o což, domáhat se čeho.
odvážit se <čeho>
Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.
všímat si <čeho>
Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.
dotknout se <čeho> (lehce)
Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.
cenit si <koho n. čeho>
Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.
plynout <co z čeho>
Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.
cenit si <čeho>
Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.
dotýkat se <čeho>
Dotýkat se čeho - fyzicky kontaktovat, případně se dotýkat částí těla; obecně, prožívat něčí přítomnost či zkušenost.
vzniknout <co z čeho>
Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.
hlava (čeho)
Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.
zařízení <čeho>
Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.