Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

účastnit se <čeho>

Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

nápadný

Výraz "nápadný" označuje něco, co je velmi výrazné, co se vymyká běžnému a okamžitě upoutá pozornost.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

spodek <čeho>

Spodek je dno nebo základ něčeho, obvykle používaný pro podporu nebo zajištění stability.

projektovat <co do čeho>

Projektovat znamená navrhnout a plánovat budoucí činnosti, aby byly dosáhnuté cíle.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

používat <čeho>

Používat: vyžadovat, využívat nebo využívat něco k danému účelu; použití něčeho pro vlastní potřebu.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená přesvědčovat někoho, aby se vyhnul či zdržel určitého jednání.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

bušit <do čeho>

Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

vtlačovat <co do čeho>

Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout něčeho, dorazit k cíli; překonat všechny překážky a přijít na místo určení.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

vplést <co do čeho>

Vplést: začlenit do něčeho, čím se mění vzhled nebo struktura.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se na detaily, sledovat.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

upouštět (od čeho)

Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.