Křičet - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu křičet.
Význam: Křičet znamená hlasitě vykřikovat, křičet nahlas, zvučně vyjádřit pocity.
rozkřikovat se
Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.
řvát
Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.
povykovat
Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.
hulákat
Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.
halekat
Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.
mlčet
Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.
volat <po čem>
Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.
horlit
Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.
být nápadný
Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.
být křiklavý
Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.
být výstřední
Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.
ječet
Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.
jásat
Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.
Podobná synonyma
zbavit se <čeho>
Odstranit, opustit, zbavit se čeho.
zříci se <čeho>
Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.
doznat <čeho>
Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.
nabývat <čeho>
Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.
odpadnout <od čeho>
Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.
vpíjet se <do čeho>
Vpíjet se: pronikat do něčeho, intenzivně to pozorovat a studovat.
oprošťovat <koho od čeho>
Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.
zprostit <čeho>
Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.
oddělit <co od čeho>
Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.
nechat <čeho>
Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se: získat, získat právo kontroly, ovládnout či vlastnit něco.
vzít <z čeho>
"Vzít" znamená získat nebo uchopit danou věc.
hledět si <čeho>
Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.
zanechat <čeho>
Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.
stát se členem <čeho>
Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.
zasahovat <do čeho>
Intervenovat; jednat proti něčemu, případně zasahovat do něčeho.
vyzouvat se <z čeho>
Odstranit obuv, boty, oděv nebo jinou část oděvu z těla.
dožadovat se <čeho>
Příst o což, domáhat se čeho.
oddělit se <od čeho>
Odejít z místa, ve kterém se nacházíme, nebo se od něčeho odtrhnout.
vložit se <do čeho>
Vložit se do čeho znamená zapojit se do něčeho nebo se angažovat.
dovtípit se <čeho>
Rozpoznat skrytý význam, přijít na to, objevit pravdu.
volat (poplachem)
Volat znamená volat o pomoc, volat o záchranu nebo upozornit na nouzovou situaci; používá se k vyvolání poplachu.
dostat se <komu čeho>
Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.
zamíchat se <do čeho>
Zamíchat se: udělat rychlý pohyb, míchat či mícháním kombinovat nějaké ingredience.
domoci se <čeho>
Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.
investovat <do čeho>
Investovat je vložit peníze do něčeho, co vám přinese budoucí zisky nebo užitek.
strkat nos <do čeho>
Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.
křiklavý
Křiklavý je synonymum pro velmi intenzivní, silné nebo nápadné, často spojené s hlasitými zvuky.
být příčinou <čeho>
Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.