Facebook

Křičet - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu křičet.

Význam: Křičet znamená hlasitě vykřikovat, křičet nahlas, zvučně vyjádřit pocity.

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

Podobná synonyma

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.

přenést <co do čeho>

Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.

nevážit si <čeho>

Nevážit si <čeho> znamená nerespektovat, nebrat v úvahu nebo zneužívat něčí úsilí nebo schopnosti.

dostávat se <komu čeho>

Dostávat se znamená úspěšně dosahovat cíle nebo postupovat směrem k něčemu.

ujíst <čeho>

Ujíst je získat, zvládnout či zažít něco, co bylo vyčerpávající nebo obtížné.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

dotknout se <čeho>

Dotknout se <čeho>: zasáhnout a ovlivnit, změnit nebo oživit něco.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.

nakukovat <do čeho>

Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

všímat si <čeho>

Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se do něčeho znamená přímo či nepřímo se zapojit nebo zapojovat se do činností, situací nebo vztahů.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

vložit se <do čeho>

Vložit se: zapojit se, začlenit se do čeho; začít se účastnit něčeho.

zmocňovat se <čeho>

Užívat si něčeho nezákonně, bez povolení nebo oprávnění.

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

zanechat <čeho>

Zanechat: odložit, zanechat něco po sobě; zanechat trvalý vliv.