Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

zmocňovat se <čeho>

Užívat si něčeho nezákonně, bez povolení nebo oprávnění.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

nacpat <co do čeho>

Nacpat znamená vměstnat co nejvíce něčeho do čeho se to vejde.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat; jednat proti něčemu, případně zasahovat do něčeho.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho znamená dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jsme chtěli dosáhnout.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si čeho/koho.

vniknout (červ) <do čeho>

Vniknout (červ): vstoupit do počítače nebo jiného technického zařízení, aby se způsobilo škodlivé poškození.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se čemukoli, vyhnout se riziku nebo následkům.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.

těžit <z čeho>

Těžit znamená získávat nebo vytěžit něco, co je užitečné, jako jsou suroviny, surový materiál nebo energie.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

neexistence <čeho v čem>

Neschopnost existovat; absolutní neexistence.

plést se <komu do čeho>

Plést se znamená vměšovat se do něčí práce, zasahovat nezvaně do čehokoliv, co nás nezajímá.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

řezat <do čeho>

Řezat: Uříznout nebo rozříznout pomocí nůžky, nůže nebo jiného nástroje.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

uzobnout <čeho>

Uzobnout čeho znamená sníst toho či onoho, zejména rychle a větším množstvím.

všímat si <čeho>

Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.

bušit <do čeho>

Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.

výstřední

Výstřední znamená být odlišný, nezvyklý, neobvyklý, být zvláštní a nezávislý.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zanechat místo, vzkaz, myšlenky či činy.