Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

nápadný

Nápadný: přitahující pozornost; zřetelný; zjevný; účelně vybraný; zřejmý; výrazný.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

bát se ztráty <čeho>

Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

nalít <co do čeho>

Nalít: přelít tekutinu do nádoby.

dostat <z čeho> (peníze)

Získat, obdržet peníze.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

zaplést <co do čeho>

Zaplést znamená dát dohromady něco, čeho výsledkem je nepřetržitý, složitý vztah.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

ujmout se <čeho>

Převzít na sebe odpovědnost za něco.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

vniknout (červ) <do čeho>

Vniknout (červ): vstoupit do počítače nebo jiného technického zařízení, aby se způsobilo škodlivé poškození.

použít <čeho n. co>

Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.

zastrčit <co do čeho>

Zastrčit znamená zasunout předmět do otvoru nebo prostoru, aby byl schován.

výstřední

Nápadný, neobvyklý, nezvyklý; poněkud zvláštní, výrazný, extravagantní.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.