Křičet - synonyma

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: začít se angažovat, zapojit se do něčeho.

nechat <čeho>

Nechat: Zanechat či opustit něco nebo někoho, nechat být, nechat volný průběh nebo vyvíjet působení.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.

plést se <do čeho>

Plést se je obecný výraz pro komplikované situace, kdy se člověk dostane do zmatku a nedokáže se z něj dostat.

nabýt <čeho>

Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

vpalovat <co do čeho>

Vpalovat znamená zasouvat cosi do něčeho otvoru, například hřebík do dřeva.

dožadovat se <čeho>

Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

dávat se <do čeho>

Dávat se: vyvíjet úsilí, obětovat energii a čas pro dosažení cíle.

vpíjet se <do čeho>

Vpíjet se: pronikat do něčeho, intenzivně to pozorovat a studovat.

všimnout si <čeho>

Všimnout si něčeho je pozorně si všímat detaily, vypozorovat si informace, postřehnout něco, co by jinak bylo přehlíženo.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

vzdát se <čeho>

Přestat se něčeho držet; odmítnout, vzdát se.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.