Facebook

Křičet - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu křičet.

Význam: Křičet znamená hlasitě vykřikovat, křičet nahlas, zvučně vyjádřit pocity.

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

Podobná synonyma

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

nápadný

Nápadný znamená snadno pozorovatelný, upoutávající pozornost.

vydělit <co z čeho>

Vydělit znamená oddělit část z celku.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařazovat, vložit něco do něčeho.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit nebo rozlišit věc nebo činnost od něčeho jiného.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

vydělovat <co z čeho>

Vydělovat je oddělit část z celku.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, angažovat se v něčem.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

želet <čeho>

Želet znamená požadovat něco většího nebo lepšího; často se vztahuje k tomu, že vyžadujeme lepší služby nebo produkty.

zbavit se <čeho>

Odstranit či se zbavit čeho, odhodit nebo se zbavit něčeho.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout něčeho, dorazit k cíli; překonat všechny překážky a přijít na místo určení.

dotýkat se <čeho>

Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.

dopustit se <čeho>

Dopustit se - udělat něco nebo činit nějakou chybu.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

nalít <co do čeho>

Nalít: přelít tekutinu do nádoby.

dotknout se <čeho>

Dotknout se znamená fyzicky se dotýkat čeho/čeho a zároveň se s ním vyrovnat.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená narazit něco čím, aby zůstalo pevně upevněné.

zanechávat <čeho>

Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.