Facebook

Křičet - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu křičet.

Význam: Křičet znamená hlasitě vykřikovat, křičet nahlas, zvučně vyjádřit pocity.

rozkřikovat se

Hlasitě volat, křičet; vyslovovat nahlas příkazy, požadavky nebo pouze své názory.

řvát

Řvát: hlasitě a násilně vyjádřit své emoce, například štěstí, bezmoc, rozčilení.

povykovat

Povykovat znamená vyslovovat hlasité zvuky, vyjadřující radost nebo rozrušení.

hulákat

Hulákat je vyjadřovat se nahlas, křičet a volat.

halekat

Halekat je slovo sloužící k popisu rychlého pohybu nebo jednoduššího úkonu. Často se používá pro rychlé chůze nebo vyřizování úkonů.

mlčet

Mlčet znamená nemluvit, držet jazyk za zuby a nevyslovovat názor nebo myšlenky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

volat <po čem>

Volat po čem znamená vyjádřit žádost, naléhavou touhu nebo výzvu po něčem.

horlit

Horlit znamená rozhodně a silně se vyjadřovat k něčemu, případně se něčemu vyhýbat.

být nápadný

Být nápadný znamená vymezit se z ostatních, být viditelný a upoutat pozornost.

být křiklavý

Být křiklavý znamená být velmi výrazný, neobvyklý a nápadný.

být výstřední

Být výstřední znamená zdůraznit svou osobnost a odlišit se od ostatních pomocí neobvyklého chování nebo vzhledu.

ječet

Ječet znamená vylučovat vysoké, ostré zvuky, které oznamují rozhořčení, úzkost, strach, bolest nebo bolest.

jásat

Jásat znamená projevovat nadšení, radost a vzrušení.

Podobná synonyma

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

dopídit se <čeho>

Dopídit se znamená zjistit nebo dohledat informace o něčem.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vyluhovat <co z čeho>

Vyluhování je proces, který se používá k extrahování látek z jedné směsi do druhé pomocí rozpouštědla.

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

napovídat <čeho>

Napovídat znamená dávat náznaky nebo nápovědy k určitému tématu či řešení.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat; nevšímat si čeho.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

zmocňovat se <čeho>

Užívat si něčeho nezákonně, bez povolení nebo oprávnění.

převzít <co z čeho>

Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

vrýt <co do čeho>

Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

vyrůstat <z čeho>

Vyrůstat je proces rostoucího vývoje; zahrnuje fyzický, psychický a sociální růst jedince.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě cosi, odložit, nechat v pořádku.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: znamená se pustit do něčeho nového, odhodlat se k něčemu bez ohledu na rizika a následky.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

výstřední

Výstřední se vztahuje k něčemu neobvyklému, odlišnému nebo nezvyklému.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.