Fyzický - synonyma
Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu fyzický.
Význam: Fyzický se týká tělesného, hmotného, materiálního a/nebo fyzikálního tvaru.
tělesný
Tělesný odkazuje na tělo, tedy na fyzickou podobu člověka nebo zvířete a jeho schopnosti.
hmotný
Hmotný se vztahuje ke všemu co je fyzické nebo materiální a může být vnímáno smysly.
duševní
Duševní znamená související s duší, myšlením nebo emocí; psychický nebo duševní zdraví.
duchovní
Duchovní je součástí lidského života, která se zabývá hledáním smyslu, hodnot a spirituálního významu.
psychický
Psychický se vztahuje k duševnímu a emocionálnímu stavu nebo k psychologickým jevům.
skutečný
Skutečný je to, co je skutečně existující, nebo pravdivé; opravdové, reálné nebo autentické.
mravní
Mravní je to, co je v souladu se správným chováním, morálkou a etickými principy.
etický (zákon)
Etika je obecný zákon, který řídí chování, rozhodování a morální standardy.
amorální
Amorální se vztahuje k jednání nebo činům, které jsou nezákonné nebo neetické.
duševní (síla)
Duševní síla je schopnost člověka aplikovat myšlení, emoce a chování k dosažení pozitivních výsledků ve svém životě.
mravní (podpora)
Mravní podpora je způsob, jak vyjádřit svou podporu druhým lidem prostřednictvím respektu, soucitu a empatie.
Podobná synonyma
zásada (mravní)
Zásada je mravní norma, kterou se lidé řídí a která je pro ně důležitá.
síla
Síla je schopnost mít vliv na něco nebo někoho. Může být fyzická nebo psychická, a může být vyjádřena vůlí a úsilím.
ctít (zákon)
Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.
podpora (výzkumu)
Podpora je poskytování podpůrných prostředků a činností, které vytvářejí prostředí pro úspěšné plnění cílů výzkumu.
přijmout (zákon)
Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.
hybná síla
Hybná síla je sila, která působí na tělesa a umožňuje jim pohyb nebo změnu směru.
neklid (duševní)
Neklid je stav duševního napětí a úzkosti, který je doprovázen nepokojem a podrážděností.
újma (duševní)
Újma je tělesná či duševní újma; je to druh utrpení, které může být fyzické, psychické nebo materiální.
zdokonalení (mravní)
Zdokonalení mravní je proces zvyšování morálních hodnot, aby se člověk stal lepším a odpovědnějším.
etický
Etický je odvozený od etiky a znamená správné a slušné chování v souladu s morálními zásadami.
nedodržovat (zákon)
Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.
zachovávat (zákon)
Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.
vnucovat (zákon)
Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.
zákon
Zákon je soustava pravidel, která definuje způsob, jakým se lidé chovají a reguluje jejich vzájemné chování.
úhona (mravní)
Úhona je pojem označující stav, kdy člověk porušuje pravidla a zákony svého vědomí a mravního svědomí.
duchovní (protestantský)
Duchovní je označení pro věřícího v protestantském náboženství, který je zodpovědný za pastorační službu a vyučování Božího slova.
duševní zaostalec
Duševní zaostalec je osoba s mentálním postižením, která má omezené schopnosti a poruchy chování.
pohoda (duševní)
Pohoda je stav duševního klidu a spokojenosti, který může přinést štěstí a harmonii.
podpora
Podpora je pomoc nebo přispění poskytnuté, aby se někomu pomohlo. Může to být finanční, materiální nebo psychická.
podpora (veřejná)
Podpora veřejnosti je poskytování finančních, materiálních nebo jiných prostředků k podpoře určitého cíle nebo projektu.
skutečný (výkon)
Skutečný výkon je úroveň výkonu, kterou je schopen člověk dosáhnout, a je založen na jeho schopnostech, zkušenostech a odhodlání.
čistota (mravní)
Čistota mravní znamená integritu, čestnost, poctivost a lásku k lidem a světu.
řeč (duchovní)
Řeč je nástrojem k vyjádření myšlenek a pocitů, který nás spojuje s druhými a dává nám schopnost pochopit si navzájem.
porušit (zákon)
Porušit znamená přestat dodržovat zákon nebo jiné pravidlo.
úpadek (mravní)
Úpadek mravů je stav, kdy etické normy a hodnoty společnosti upadají. Je to ztráta morálního kompasu, který by měl lidi vést.
izolovanost (duchovní)
Izolovanost (duchovní) je stav, kdy se člověk cítí osamělý, oddělený od ostatních, a jeho duchovní život je izolovaný.