čapnout - synonyma

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

chytit

Chytit znamená uchopit nebo sebral něco fyzicky, zachycení či spoutání, vyřešit nějaký problém nebo pochopit něco.

popadnout

Popadnout znamená rychle zvednout, ale také chytit něco nebo někoho.

chytnout

Chytnout znamená fyzicky sevřít či uchopit něco či někoho.

pustit

Pustit znamená uvolnit nebo uvolnit, aby se pohybovalo volně.

hmátnout <po čem>

Hmátnout: snažit se nalézt něco, co je schované nebo ztracené; hledat po čem.

sáhnout

Dotknout se něčeho nebo někoho fyzicky, načíst nebo přímo získat informace.

dřepnout

Dřepnout je pohyb, při kterém se skládá koleno až téměř k zemi a zároveň se zvedá zadek. Je používán při cvičení, obraně nebo jako gesto úcty.

usednout

Usednout je vyjadřovat si úmysl, aby se člověk usadil do pohodlné, vyvážené a uvolněné polohy.

lapit

Lapit znamená chytit nebo zachytit něco nebo někoho, obvykle pomocí rukou nebo síly.

zmocnit se

Zmocnit se: ujmout se nebo dosáhnout něčeho; získat pravomoc či nadvládu nad něčím.

drapnout

Drapnout znamená rychle a násilně odejít nebo se zbavit něčeho.

přistihnout (zloděje)

Uchytit, zadržet či objevit pachatele vystavujícího se nezákonnému jednání.

dopadnout

Dopadnout znamená dosáhnout určitého výsledku, nebo se vyvinout do konkrétní situace.

zadržet

Zadržet znamená zastavit nebo odstranit pohyb, vážení nebo přísun.

zachytit

Zachytit znamená získat, uchovat nebo udržet něco (jako informaci nebo situaci).

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát na jeho potřeby a potěšit jej.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

odstrašovat <koho>

Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

působení <na koho>

Působení je označení pro vliv, který někdo má na druhého.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

usednout (ke stolu)

Usednout znamená sednout si ke stolu na místo, které máme připravené.

laskat <koho> (rukou)

Hladit či jemně šimrat rukou druhého, aby udělalo radost nebo aby se cítilo uvolněně.

kárat <koho>

Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit = dehonestovat, ponížit, osočit.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.