Bránit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu bránit.
Význam: Chránit, ochraňovat, střežit; zabránit nebo odvrátit škodu nebo újmu.
hájit <co>
Hájit znamená obhajovat nebo zastávat práva, názory nebo postoje.
chránit
Chránit znamená ochraňovat, udržovat nebo podporovat něčí nebo něčí práva, bezpečnost, zdraví nebo majetek.
čelit <čemu>
Čelit: postavit se čelem k něčemu, činit nebo zažívat něco těžkého, přijmout čelit odpovědnost za něco.
útočit <na co>
Útočit: představuje aktivní útok na cíl, jako je osoba, skupina nebo veřejná instituce.
překážet <čemu>
Překážet znamená bránit, překážka je cokoliv, co zabraňuje nebo se snaží zabránit úspěšnému dokončení činnosti.
odporovat
Odporovat znamená vyjádřit nesouhlas či nesouhlasnou reakci k něčemu.
brzdit <co>
Brzdit znamená omezovat nebo zpomalovat pohyb, aby se dosáhlo cíle.
klást odpor <komu n. čemu>
Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.
hájit
Hájit znamená bránit něco, co je právem někoho vlastní, a ochraňovat to před jakýmikoliv útoky či nespravedlností.
ochraňovat
Chránit, bránit něco před poškozením, škodou nebo útokem.
střežit
Chránit, bdít nad něčím nebo nad někým; dbát, aby se nedělo nic nežádoucího.
opatrovat
Starat se o někoho nebo něco, pečovat, dbát o jeho dobro a štěstí.
mít v úkrytu
Mít v úkrytu znamená ukrýt se, být zahalen do anonymity nebo tajemství.
uschovávat
Uchovávat, skladovat; udržovat v bezpečí po delší dobu nebo nějakou dobu.
Podobná synonyma
vyhovět <komu>
Udělat něco, co je požadováno, žádáno nebo požadováno od někoho jiného.
zašeptat <co komu>
Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.
darovat <co komu>
Darovat znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco zcela bez nároku na náhradu.
odhodlat se <k čemu>
Udělat odvážný krok a rozhodnout se vyřešit danou situaci.
nadávat <komu>
Nadávat
zavítat <ke komu>
Zavítat
zvednout <komu> (plat)
Zvednout
štvát <proti komu>
Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.
přisoudit <co komu>
Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).
svolit <k čemu>
Svolit: přijmout nebo schválit něco, co je navrženo; souhlasit s něčím, co je požadováno.
posmívat se <komu>
Posmívat se
uznávat <komu> (zkoušku)
Uznávat
zabránit <čemu>
Zabránit: předcházet, zamezit, zapobít, odvrátit.
dostat se <komu čeho>
Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.
uchylovat se <k čemu>
Uchylovat se
vzepřít se <čemu>
Vzepřít se znamená postavit se proti něčemu, odmítnout to nebo bojovat s tím.
určovat <co komu>
Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.
odpor
Odpor je akce proti něčemu, co je považováno za nežádoucí nebo škodlivé.
vytknout <co komu>
Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.
být podobný <komu n. čemu>
Být stejný jako někdo/něco jiného; mít stejné vlastnosti, rysy nebo vzhled.
zošklivit se <co komu>
Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.
vypravovat <co komu>
Vypravovat
vést <koho k čemu>
Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.
prozradit <co komu>
Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.
dokázat <komu> (vinu)
Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.
vzít <co komu>
Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.
rozumět <čemu>
Pochopit či porozumět čemu, pochopit smysl, význam nebo podstatu něčeho.
nabít <komu>
Nabít
odolat <čemu>
Vystát tlak, obtíž nebo útok a zůstat silný a nezranitelný.
uložit <co komu>
Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.