Bičovat - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu bičovat.
Význam: Bičovat znamená trestat, za něco se trestem bití.
mrskat <koho>
Mrskat
šlehat
Šlehat: rychle míchat těsto, sníh, pěnu nebo smetanu, aby se zvýšila jejich objem.
švihat
Švihat znamená rychle a účelně jednat, dělat něco s co nejmenším množstvím času a úsilí.
podněcovat <co>
Podněcovat znamená vzbuzovat, probouzet nebo stimulovat zájem, chuť, nadšení nebo činnost.
popouzet
Popouzet znamená podněcovat nebo ponoukat k činu, který je nezákonný nebo nemorální.
štvát
Štvát znamená hněvat se, rozčilovat se, přehánět a zuřit.
trýznit <koho>
Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.
sužovat
Sužovat znamená tlačit, škrtit nebo obtěžovat někoho nebo něco; vytvářet těžkosti, omezovat pohyb nebo svobodu.
pronásledovat
Pronásledovat znamená intenzivně a neustále sledovat, pronásledovat nebo stíhat někoho, něco.
šlehat (vězně)
Šlehat znamená týrat, být k někomu nemilosrdný, být k někomu nespravedlivý a bezcitný.
bít
Udeřit či zaútočit na někoho, používat fyzickou sílu; také kopnout, uhodit, udeřit apod.
kritizovat
Kritizovat znamená vyjádřit nespokojenost s něčím nebo nějakým jednáním, vyslovit názor, námitky a výhrady.
odsuzovat
Kritizovat, odsoudit či hodnotit negativně s cílem potrestat nebo zabránit něčemu.
hýbat sem a tam (ocasem)
Hýbání sem a tam znamená pohybovat se nepředvídatelně a rychle z místa na místo nebo mezi lidmi.
mrcat
Mrcat je většinou verbální příslovce (slovo) používané ve významu "zhluboka vzdychnout", "zasténat".
Podobná synonyma
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout nebo poškodit někoho.
podněcovat
Podněcovat znamená vyvolat, stimulovat nebo vzbudit nějakou myšlenku, činnost nebo zájem.
uklidnit <koho>
Usmířit/utišit/uklidnit
rozčarovat <koho n. co>
Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.
napadnout <koho co>
Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.
zahubit <koho>
Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.
zbavit <koho> dědictví
Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.
představovat <koho>
Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.
oplakávat <koho>
Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.
rozněcovat <koho n. co>
Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.
dostat <koho>
Dostat: získat, obdržet od někoho.
zbavit <koho> (moci)
Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.
najmout <koho n. co>
Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.
hubovat <koho>
Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.
obeznámit <koho s čím>
Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.
napadat <koho>
Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.
vybudit <koho n. co>
Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.
zastihnout <koho kde>
Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.
znemožnit <koho>
Znemožnit
vyhnat <koho odkud>
Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.
připravit <koho o co>
Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.
útočit <na koho>
Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.
přivádět <koho kam>
Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.
trýznit (vězně)
Trýznit znamená zneužívat fyzickou nebo psychickou sílu, aby se vykořisťovalo nebo ubližovalo vězňům.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.
ovládat <koho>
Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.
zakřičet <na koho>
Zakřičet
oblažovat <koho>
Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.