Facebook

Absolvovat - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu absolvovat.

Význam: Dokončit, absolvovat, provést, úspěšně dokončit, projít, prožít.

vystudovat <co>

Dokončit studium, splnit všechny požadavky a získat diplom/titul.

vychodit

Vychodit znamená fyzicky opustit nějaké místo nebo prostor.

dokončit

Ukončit či dokončit činnost, aby byl dosažen požadovaný výsledek.

zúčastnit se <čeho>

Účastnit se čeho znamená podílet se na činnosti nebo akci, být součástí něčeho.

odbýt si <co>

Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.

udělit absolutorium <komu>

Povolit někomu (např. řediteli firmy) ukončit své působení s pozitivním hodnocením.

dát rozhřešení

Rozhřešení je odpověď nebo řešení, které ukončí nebo zmírní břemeno nebo odpovědnost.

ochodit

Ochodit znamená dokončit úkol, cestu nebo schůzku; vyřešit problém nebo odjet z místa.

opotřebovat (chozením)

Opotřebovat znamená používáním nebo chozením poškodit nebo zabrat, poškození nebo úbytek hodnoty.

vyšlapat (cestičku)

Vyšlapat znamená vybudovat cestičku ve svahu či na nerovném terénu.

ukončit (školu)

Ukončit: dokončit, ukončit činnost, ukončit studium, ukončit školu, dokončení cyklu studia.

zařídit <co>

Zorganizovat, uskutečnit nebo dokončit něco.

získat

Získat: dosáhnout, obdržet nebo zažít něco pozitivního, co se dříve nevlastnilo.

vymoci

Vymoci znamená dosáhnout něčeho silou nebo násilím.

vyshánět

Vyshánět znamená honit, pronásledovat; je to příbuzné slovu vyhánět.

Podobná synonyma

vyhubovat <komu>

Vyhubovat je odvolat člověka z práce nebo jeho postavení, obvykle za nějaké disciplinární provinění.

odbýt

Odbýt znamená odmítnout či zamítnout nějakou nabídku, myšlenku nebo návrh.

vnutit <co komu>

Vnutit někomu něco: donutit ho, aby to přijal nebo akceptoval bez možnosti volby.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dokončit, dovést což k úspěšnému výsledku.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout = odstranit něco z něčeho násilným trháním.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

dávat <komu> (rány)

Dávat rány znamená fyzicky ho napadat, způsobovat mu bolest a poranění.

vyšlapat

Vyšlapat znamená dostat se nějakou fyzickou aktivitou do vyšší nadmořské výšky nebo k cíli.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

zbavit se <čeho>

Zbavit se: odstranit, odepřít, zbýt se, zbavit se odpovědnosti.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

dokončit (slovník)

ukončit, dokončit činnost; učinit něco hotovým; završit; přinést ke konci.

dát <co komu>

Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

vysázet <komu> (na zadek)

Plácnout/uhodit někoho.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.

dbát <čeho n. na co>

Dbát na co znamená pečlivě sledovat a dodržovat něčí pokyny, rady nebo principy.

namlouvat <co komu>

Namlouvat = vyjednávat, domlouvat, dojednávat, snažit se o uzavření dohody.

být hoden <čeho>

Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

panovat <komu>

Panovat znamená vládnout mu, být jim nadřazen a jejich jednání ovládat.