Zříkat se (víry) - synonyma

ustupovat (stranou)

Ustupovat je odcházet nebo se vzdalovat, obvykle proto, aby se vyhnul potížím, konfliktům nebo hrozbám.

abdikovat

Abdikovat znamená rezignovat na svou pozici, funkci nebo postavení.

rezignovat

Rezignovat znamená odstoupit od svých povinností, ukončit svůj úřad nebo přijmout porážku.

podávat demisi

Podávat demisi znamená oficiálně oznámit svůj úmysl rezignovat na funkci, kterou člověk zastával.

děkovat se

Děkovat se znamená vyjádřit pozitivní reakci, poděkování nebo vděčnost za něco.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

odříkat se

Odříkat se znamená odmítnout něco, co je nám nabízeno nebo požadováno.

přenechávat (pozemky)

Přenechávat znamená převádět majetek na jinou osobu nebo organizaci. V případě pozemků se jedná o předání vlastnických práv.

postupovat <co komu>

Jít/jednat krok za krokem po stanoveném postupu/plánu.

odevzdávat

Poskytnout cokoliv, co má být přijato jako plnění úkolu, splnění povinnosti nebo odpovědnosti.

hrozit <komu>

Hrozit znamená dávat najevo, že se něco nebezpečného stane, pokud se neudělá to, co se žádá.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.

vynadat <komu>

Vynadat je projevit nespokojenost nebo hněv někomu slovním projevem.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.

stát se <co komu>

Stát se = získat status, stát se čím/kým.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět danou osobu a porušit věrnostní slib.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

dát stranou

Uložit něco stranou, nechat být, věnovat se čemu jinému.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

povstat <proti komu>

Povstat znamená vzdorovat proti někomu nebo něčemu, bojovat nebo se postavit proti němu.

navrhnout <co komu>

Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená vzít něco od někoho nebo něčeho.

vyčítat <komu>

Vyčítat znamená vyčíslit nebo připomenout někomu jeho prohřešky.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

ubývat <čeho>

Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.

dostat se <z čeho>

Dostat se znamená dosáhnout, dosáhnout cíle, vyřešit situaci nebo dosáhnout úspěchu.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

splnit se <komu> (sen)

Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená bez svolení odcizit někomu jeho vlastnictví.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

nedat <co komu>

Nedat: odmítnout někomu dát něco, neposkytnout něčemu souhlas.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.

vystavovat <komu> (pas)

Vystavovat pas znamená vydávat pas osobě, která o to požádala.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.