Zřejmý - synonyma

nesporný

Nesporný: nezpochybnitelný, nepopiratelný, nediskutovatelný; jednoznačný, nezaměnitelný, jasný, bez pochyb.

pádný

Pádný má význam logický, silný, uvěřitelný a přesvědčivý.

průkazný

Průkazný: doložitelný, věrohodný, důvěryhodný; poskytující důkazy o oprávněnosti.

jasný

Jasný znamená jednoznačný, zřejmý, jednoznačně vymezený a snadno pochopitelný.

drtivý

Drtivý význam je velmi silný, rozhodující a zdrcující.

naprostý (vítězství)

Naprosté vítězství je úplné vítězství, bez jakéhokoli pochybení.

zřetelný

Zřetelný je jasný, dostatečně srozumitelný a snadno viditelný.

patrný

Patrný: jasný, zřetelný, zjevný, pozorovatelný, pochopitelný, viditelný.

nepochybný

Nesporný, bez pochyb, jistý, nezpochybnitelný.

evidentní

Evidentní znamená přímočaré, jasné a zřejmé.

nezastřený

Nezastřený: jasný, bez skrytých záměrů; otevřený, bez zatajování.

netajený

Netajený: veřejný, známý, otevřený; neukrytý, nezatajený, jasný, bez úkrytu.

otevřený

Otevřený znamená přístupný, volný, dostupný a nezakázaný. Znamená to být otevřen k novým nápadům, lidem a možnostem.

nepokrytý

Nepokrytý znamená bez ochrany nebo povlaku; často se používá k popisu materiálů, které jsou zcela nedotčené.

zjevný

Zjevný je to, co je viditelné nebo snadno poznatelné.

tajný

Skrytý, neznámý; neprozradený; utajovaný; nejedná se o veřejné.

skrytý

Skrytý - neviditelný, ukrytý; nezjistitelný, utajený.

být zjevný

Být zjevný znamená být jasně pochopitelný a snadno viditelný.

naprostý

Naprostý je nejvyšší úroveň, kterou lze dosáhnout; naprostý význam je absolutní a nezávislý.

otevřený (vůz)

Otevřený vůz je automobil s odnímatelnou nebo skládací střechou, který poskytuje otevřený prostor pro přepravu lidí a zavazadel.

zřetelný (rozdíl)

Zřetelný znamená jasný a jednoznačný; nezaměnitelný; čitelný a rychle pochopitelný.

pádný (důkaz)

Pádný (důkaz) znamená důkaz, který je dostatečný a relevantní pro podporu argumentu či tvrzení.

být patrný

Být patrný znamená být viditelný, jasně pozorovatelný, dostatečně zřetelný.

(slavné) vítězství

Vítězství je triumf člověka či skupiny, je to úspěšné dokončení soutěže, boje, cesty nebo výzkumu.

vítězství

Vítězství je stav, kdy se někdo nebo něco stane nebo dosáhne úspěchu po usilovném boji.

získávat (vítězství)

Získávat je dosáhnout či obdržet, zejména úspěch nebo vítězství.

získat (vítězství)

Získat znamená dosáhnout vítězství nebo úspěchu.

ztráta vítězství

Neúspěch, nedostatek úspěchu, nezdaru nebo porážka ve srovnání s konkurencí.

ztratit (vítězství)

Prohrát, být poražen, získat méně než konkurence.

závodník bez naděje na vítězství

Závodník bez naděje na vítězství je někdo, kdo se účastní soutěže, ale má malou šanci na úspěch.