Zastrašit - synonyma

odklonit (hlavu)

Odklonit: pohnout hlavou směrem od něčeho nebo někoho.

odchýlit

Odchýlit se znamená odbočit od původního směru, změnit směr či názor, vybočit z běžného průběhu.

odvést (pozornost)

Odvést pozornost znamená zaměřit se na něco jiného než na to, na čem je pozornost zaměřena.

předejít (pohromě)

Předcházet pohromě, zabránit jejímu vzniku či výskytu.

zažehnat

Zažehnat znamená rychle a účinně vyřešit nebo odstranit problém.

zabránit (porážce)

Zabránit znamená předejít, zamezit či odvrátit. V tomto kontextu znamená zabránit porážce předejít, zamezit nebo odvrátit porážku.

odradit (od divadla)

Odradit od divadla znamená zabránit návštěvě divadla nebo odradit někoho od vstupu do divadla.

odstrašit

Odstrašit znamená vyvolat strach a obavy, aby člověk ustoupil nebo se vyvaroval jistého chování.

postrašit <koho>

Postrašit - vyvolat ve druhé osobě strach nebo obavy.

poděsit

Poděsit znamená vyvolat hrůzu nebo strach.

polekat

Polekat znamená zbavit se iluzí, že všechno je jednoduché, že náročnou situaci nebo úkol jednoduše zvládneme.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

odradit

Odradit se vztahuje k zastavení něčeho, co se již začalo, či zabránit tomu, aby se něco začalo.

odvrátit

Odvrátit znamená odvést pozornost nebo odradit nějakou činnost.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

vážit si <čeho>

Vážit si znamená uznávat a oceňovat hodnotu čeho, vyjadřovat úctu a dávat najevo uznání.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

upustit <od čeho>

Přestat s něčím, přestat se zabývat něčím nebo přestat věnovat pozornost čemukoliv.

pozornost

Pozornost je schopnost vnímat detailně a soustředěně, být obezřetný a dobře se zaměřit.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

dát se <do čeho>

Dát se: učinit něco, například se zapojit do činnosti nebo změnit směr.

dopadat <co na koho>

Dopadat znamená narážet nebo působit na někoho nebo něco, takže dopadat na někoho znamená mít vliv na jeho myšlení, jednání nebo emoce.

chopit se <čeho>

Chopit se: zaměřit se na, vzít na sebe, začít pracovat na čemkoli.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

mlátit <do čeho>

Mlátit: bušit do něčeho silou, případně něčím těžkým, aby byl cíl zničen nebo poškozen.

zdržet <koho n. co>

Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.

očišťovat <koho n. co>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat škodlivý nebo nežádoucí obsah z koho/čeho.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

ukrýt <koho>

Ukrýt znamená schovat člověka nebo věc před zrakem jiných lidí.

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

shromáždit se <kolem koho>

Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

věnovat (pozornost)

Věnovat znamená zasvětit čas, energii nebo pozornost nečemu nebo někomu.

míchat se <do čeho>

Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

naučit dělat <koho co>

Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.

zanechat <čeho>

Zanechat: odložit, zanechat něco po sobě; zanechat trvalý vliv.