Vysoká škola (technická) - synonyma
Celkem nalezeno 8 synonym ke slovu vysoká škola (technická).
Význam: Vysoká škola (technická) je vysokoškolské vzdělávací zařízení, které připravuje studenty na profesionální pracovní uplatnění v oblasti technických věd a technologií.
způsoby práce
Způsoby práce jsou metody a postupy, které se používají k dosažení požadovaných cílů a výsledků.
pracovní postupy
Postupy pro práci, procesy a pravidla, které jsou potřeba, aby činnosti mohly být efektivně a efektivně provedeny.
zručnost
Schopnost provádět úkoly rychle, účelně a s jistotou. Zručnost je dosažena tréninkem a zkušeností.
dovednost
Dovednost je schopnost člověka provádět určité činnosti s úspěchem.
způsob provádění (činnosti)
Způsob provádění je proces realizace činností nebo úkolů; jde o konkrétní postupy, které vedou k cíli.
strojní vybavení
Strojní vybavení jsou mechanismy, stroje a zařízení, která jsou používána pro výrobu, provoz a řízení.
soubor nástrojů (výrobních)
Soubor nástrojů je sada nástrojů určených k výrobě produktů nebo jiných materiálů.
přístroje
Přístroj je mechanické nebo elektronické zařízení používané k měření nebo kontrole různých vlastností.
Podobná synonyma
soubor písemností
Soubor písemností je souhrn dokumentů, které jsou spojeny s určitou událostí nebo transakcí.
způsob
Způsob je způsob, jakým se dělá něco nebo provádí nějaká činnost. Je to postup nebo metoda.
školní práce
Školní práce je forma studia, kdy studenti musí vypracovat úkoly, případně odbornou práci, aby splnili požadavky kurzu.
vytrhovat (z práce)
Odstraňovat nebo vyřazovat části ze zdroje informací nebo textu.
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.
soubor pravidel
Soubor pravidel je sada pravidel, která se používají k řízení chování nebo k definování systému.
pracovní jednotka
Pracovní jednotka je jednotka času, po kterou je nutné se soustředit na práci, aby byla úspěšně dokončena.
přijmout (hodně práce)
Přijmout znamená převzít a přijmout odpovědnost za něco, co bylo nabídnuto.
vzít (do práce)
Vzít znamená získat nebo přijmout do práce, pověřit někoho nebo něco, zavázat se k něčemu nebo převzít odpovědnost.
soubor jmen
Soubor jmen je skupina jmen, která se skládá ze jmen osob, věcí nebo míst.
práce
Práce je činnost nebo úsilí, které člověk vynakládá ve snaze dosáhnout něčeho.
zastavení činnosti
Zastavení činnosti je přerušení činnosti nebo procesu. Může být dočasné nebo trvalé.
nezpůsobilý (práce)
Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.
klid (pracovní)
Klid je stav bez pohybu nebo rušení, kde není žádný hluk, stres nebo chaos. Je to stav, který je potřebný pro efektivní práci.
soubor
Soubor je logická jednotka dat, která může být použita pro ukládání informací.
dopadnout <na koho> (práce)
Dopadnout
důkladný (práce)
Důkladný: pečlivý, detailní, přísný, s pozorností provedený.
soubor genů (organismu)
Soubor genů je skupina genů, která definuje určité vlastnosti organismu, jako je například fyziologie, struktura a chování.
omezovat (pracovní dobu)
Omezovat znamená stanovit limit nebo hranici pro něco, obvykle délky, počtu nebo množství. V pracovním smyslu to znamená stanovit maximální čas trvání pracovní doby.
soubor zásad
Soubor zásad je souhrn pravidel a postupů, které určují, jak se v dané situaci nebo kontextu má postupovat.
množství (práce)
Množství je počet jednotek nebo objemu, které byly vybrány nebo vyprodukovány během určitého časového období.
zahájení (činnosti)
Zahájení je činnost, která symbolizuje začátek něčeho, ať už je to projekt, akce nebo akce.
skupina (pracovní)
Skupina je skupina lidí spolupracujících na jednom projektu, cíli nebo úkolu. Jejich společná práce je nutná pro dosažení úspěchu.
oznamovací způsob
Oznamovací způsob je označení gramatického tvaru, který se používá k vyjadřování přímého názoru, zjištění nebo sdělení.
pracovní doba
Pracovní doba je doba, během které musí zaměstnanec být na pracovišti a vykonávat svou práci.
podmiňovací způsob
Podmiňovací způsob je gramatický tvar, který vyjadřuje podmínku a jehož výsledek/následek je nejistý.