Vyrušovat - synonyma

zrušovat (nařízení)

Zrušování znamená oficiální zastavení nebo anulování čehokoliv, jako například zákonů, smluv, nástrojů nebo dohod.

odvolávat

Odvolávat znamená zrušit funkci nebo úřad osoby, která je užívána nebo je na něm zvolená.

mařit

Mařit znamená činit úmyslné kroky, které blokují nebo brání něčemu dosáhnout.

kazit

Kazit znamená způsobit poškození, zhoršení nebo znehodnocení něčeho.

ničit

Ničit znamená poškozovat nebo zničit něco fyzicky nebo psychicky, aby se zabránilo jeho normálnímu fungování.

porušovat

Porušovat - vzdát se poslušnosti, zanedbat nebo ignorovat předpisy, zákony nebo pravidla.

vytrhovat (z práce)

Odstraňovat nebo vyřazovat části ze zdroje informací nebo textu.

znepokojovat

Znepokojovat znamená vyvolávat neklid, obavy nebo strach.

rušit (ve škole)

Rušení ve škole je jev, kdy žáci přerušují výuku, vyrušují ostatní a obtěžují učitele.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

zdržovat

Odkládat, oddalovat, prodlužovat časový úsek nějakého činnosti či jednání.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

zahledět se <do koho>

Podívat se (většinou pozorně) na někoho nebo něco.

zdržovat se

Zdržovat se znamená vyhýbat se něčemu nebo vynakládat čas na něco. Může to být odložení nebo odmítnutí činnosti, jednání nebo slov.

podmanit si <koho n. co>

Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

starat se <o koho>

Starat se o koho znamená dbát o jeho potřeby a zajistit, aby jim bylo dostatečně dostáno.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.

demoralizovat <koho>

Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

vystát <koho>

Vystát koho znamená trpělivě čekat, vydržet nebo snášet jeho chování.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

nahrazovat <koho>

Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.

zneuctívat <koho n. co>

Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

klasifikovat <koho n. co>

Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

uctívat <koho>

Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.

zabrat se (do práce)

Zabrat se do práce znamená věnovat se jí s plnou důsledností, zušlechťovat ji a docházet k vytyčeným cílům.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.