Vymezit - synonyma

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

omezit <co>

Omezit znamená omezit něco, co je nepřístupné nebo omezit používání něčeho.

zabrat (sukni)

Zabrat sukni znamená vzít si ji do vlastnictví nebo ji použít pro vlastní potřeby.

zabrat se

Zabrat se znamená převzít iniciativu, rychle se přizpůsobit a udělat vše, co je potřeba, aby se dosáhlo cíle.

omezit se

Omezit se znamená omezovat své chování, jednání nebo činnosti, aby se dosáhlo zamýšleného cíle.

ohraničit

Ohraničit znamená omezit nebo stanovit meze.

zabrat se (do myšlenek)

Zabrat se znamená soustředit se na něco; být zabrán do činnosti nebo myšlenek.

omezit (zásoby)

Omezit znamená snížit množství čeho, což se obvykle týká zásob.

zabrat se <do čeho>

Zabrat se do čeho znamená získat kontrolu, vládnout, zaměřit se nebo se angažovat.

zabrat

Zabrat znamená ve svém nejčastějším významu úspěšně zvládnout nějakou činnost, situaci nebo úkol.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

zúžit (sukni)

Zúžit sukni znamená ji upravit, aby byla úzká a lehce obepínala tělo.

dát zabrat <komu>

Dát zabrat znamená vyžadovat od někoho intenzivní fyzickou a/nebo psychickou práci.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

zabrat (prostor)

Zabrat znamená zaujmout místo nebo prostor, získat nad ním nadvládu nebo kontrolu.

určit si

Určit si znamená vybrat si, stanovit si nebo zvolit si něco jako cíl nebo řešení.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

určit (světové strany)

Určit znamená přesně stanovit, identifikovat nebo vymezit hranice nebo charakteristiky.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

omezit <v čem>

Omezit: stanovit hranice, určit limity; snížit, zmenšit, omezovat.