Uštědřit (ránu) - synonyma

useknout (větev)

Odříznout část větve, případně ji úplně zkrátit.

odseknout

Rázně odmítnout, okamžitě ukončit, přerušit; odpovědět něčím rychle a rozhodně.

přerušit (řeč)

Ukončit mluvení či jinou činnost.

ukončit

Ukončit: odstranit, zrušit, dokončit; pozastavit nebo ukončit činnost.

vlepit

Vlepit znamená přilepit pomocí lepidla nebo jiného kloubu nějaký předmět.

vrazit (facku)

Vrazit facku znamená fyzicky napadnout někoho ráznou ranou, která může být způsobena rukou nebo jiným předmětem.

vrazit

Vrazit znamená silou do něčeho narazit, aby se to někam pohnulo nebo aby bylo rozbité.

odřezat (větev)

Odřezat: odstranit část rostliny (např. větev) nůžkami nebo jiným nástrojem.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

useknout

Useknout = násilně a rychle ukončit, zastavit, přerušit.

přerušit (rozmluvu)

Přerušit: zastavit nebo prerušit rozmluvu či konverzaci.

vrazit se

Vrazit se znamená provést silný náraz, např. osoby nebo předmětu, do čehokoliv.

přerušit styky

Přerušit styky znamená navázat odstup mezi dvěma osobami nebo skupinami, obvykle dočasně.

ukončit (činnost parlamentu)

Ukončit = zastavit činnost; parlament = zastavit debaty a schválit přijaté zákony.

ukončit plavbu

Ukončit plavbu znamená zastavit lodní plavbu, zakotvit a vyklidit loď.

přerušit (obvod)

Přerušit obvod znamená odpojit elektrickou cestu mezi dvěma body.

vrazit (do místnosti)

Vrazit znamená vejít do místnosti násilně a rychle.

přerušit (smrt)

Umírání, ukončení života.

vrazit <komu> (facku)

Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.

odříznout (větev)

Odříznout = odstřihnout, oříznout, zkrátit větev.

ukončit (těhotenství)

Ukončit těhotenství znamená porodit a donosit dítě na svět.

vrazit <kam> (meč)

Vrazit meč do čeho/čehosi: zasadit meč, bodnout mečem do objektu.

přerušit

Přerušit znamená prerušit činnost, časový průběh nebo kontakt.

ukončit hovor

Ukončení hovoru: ukončit konverzaci, skončit rozhovor, lámat daný hovor.

větev

Větev je část rostliny, která se skládá z jednoho nebo více stonků, které vycházejí z hlavního kmene.

vlepit <komu> (pohlavek)

Vlepit (komu) znamená dát mu pohlavek nebo ránu.

nalomit se (větev)

Nalomit se znamená prasknout nebo selhat, například prasknutí větve stromu.

ukončit <co>

Ukončit: dokončit, uzavřít, ukončit, završit.

přeseknout (větev)

Odříznout část nebo celou větev stromu nebo keře sekáním nebo páčením.

dostat (facku)

Dostat facku znamená dostat fyzickou trestající ránu.