Useknout (větev) - synonyma
Celkem nalezeno 6 synonym ke slovu useknout (větev).
Význam: Odříznout část větve, případně ji úplně zkrátit.
odseknout
Rázně odmítnout, okamžitě ukončit, přerušit; odpovědět něčím rychle a rozhodně.
přerušit (řeč)
Ukončit mluvení či jinou činnost.
ukončit
Ukončit: odstranit, zrušit, dokončit; pozastavit nebo ukončit činnost.
uštědřit (ránu)
Uštědřit ránu znamená obětovat něco či někoho na základě vlastního rozhodnutí, aby se dosáhlo něčeho lepšího.
vlepit
Vlepit znamená přilepit pomocí lepidla nebo jiného kloubu nějaký předmět.
vrazit (facku)
Vrazit facku znamená fyzicky napadnout někoho ráznou ranou, která může být způsobena rukou nebo jiným předmětem.
Podobná synonyma
v tu ránu
V tu ránu znamená "okamžitě, bez prodlení, ihned".
vrazit
Vrazit znamená provést silou fyzický útok, například bodnutím, úderem nebo sevřením.
vlepit <komu> (pohlavek)
Vlepit (komu) znamená dát mu pohlavek nebo ránu.
dát ránu
Udeřit druhého fyzicky, aby obdržel bolest nebo zranění.
přerušit (práci)
Ukončit nebo prerušit činnost, práci, proces nebo akci.
utržit (ránu)
Utržit ránu znamená dostat fyzickou bolest, obvykle způsobenou úderem, ranou nebo pádem.
vrazit (do místnosti)
Vrazit znamená vejít do místnosti násilně a rychle.
rozdírat (ránu)
Rozdírat znamená způsobit, že se rána zvětší, zhorší, rozšíří nebo prohloubí.
vrazit (do stromu)
Vrazit znamená zabodnout do něčeho, např. do stromu.
přerušit (hovor)
Ukončit nebo pozastavit konverzaci nebo rozhovor.
dát (facku)
Dát facku je způsob fyzického násilí, který je používán jako trest nebo varování.
ukončit (vztahy)
Ukončit znamená zastavit, ukončit vztahy znamená definitivně je zrušit.
ukončit (náhle)
Ukončit náhle znamená přerušit bez varování nebo upozornění.
ukončit (školu)
Ukončit: dokončit, ukončit činnost, ukončit studium, ukončit školu, dokončení cyklu studia.
přerušit (rozmluvu)
Přerušit: ukončit, prestat, zastavit, odložit.
přerušit komunikaci
Ukončit interakci mezi osobami nebo subjekty.
dát <komu> ránu
Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.
vrazit <co>
Vrazit: rychle a silně zasunout (předmět) do otvoru, případně do povrchu.
ukončit hovor
Ukončení hovoru: ukončit konverzaci, skončit rozhovor, lámat daný hovor.
ukončit (činnost parlamentu)
Ukončit = zastavit činnost; parlament = zastavit debaty a schválit přijaté zákony.
vrazit (pohlavek)
Vrazit je tvrdé fyzické napadení, které se obvykle provádí pěstmi, nohama nebo jiným tělesným kontaktem člověka s druhým.
ukončit (těhotenství)
Ukončit těhotenství znamená porodit a donosit dítě na svět.
přerušit
Přerušit znamená přerušit provádění nějaké činnosti nebo přerušit komunikaci.
vrazit <do koho>
Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.