Facebook

Uskladnit - synonyma

Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu uskladnit.

Význam: Uskladnit znamená uchovat nebo uložit něco, co je potřeba pro pozdější použití.

umístit <co kam>

Umístit znamená přemístit nebo usadit danou věc na určité místo.

položit

Položit znamená umístit něco na pevnou nebo rovnou plochu.

zasadit

Zasadit znamená umístit, vysadit rostliny do půdy, aby se mohly dále vyvíjet.

osadit

Osadit znamená umístit něco do pevného prostředí, připevnit, zabudovat, nainstalovat nebo usadit.

dát <co kam>

Přemístit objekt z jednoho místa na druhé.

pověsit

Pověsit znamená umístit něco nad volnou plochu, např. obraz, záclonu nebo návěs.

postavit

Postavit se znamená vybudovat, vystavět nebo zkonstruovat něco fyzicky trvanlivého.

investovat

Investovat je proces přeměny finančních prostředků na aktiva, jako jsou akcie, dluhopisy nebo nemovitosti, která by mohla zvýšit jejich hodnotu.

vložit (peníze)

Vložit znamená přidat, zahrnout nebo uložit (peníze) do účtu či bankovního účtu.

uschovat (do banky)

Uschovat znamená uložit peníze do banky pro bezpečné uchování.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

přikázat

Přikázat znamená nařídit nějakou činnost; vyžadovat, aby byla provedena.

stanovit <co>

Stanovit: určit, ustanovit, stanovit pravidla, definovat.

svěřit (úkol)

Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

pohřbít

Zemřelého pochovat, provést jeho pohřební obřad a jeho ostatky pohřbít.

Podobná synonyma

jít <komu> (klobouk)

Jít komu klobouk je vyjádření úcty, obdivu nebo poděkování.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.

neprospívat <komu>

Neprospívat znamená nedávat mu žádnou pomoc, způsobující ztrátu, zpoždění či neúspěch.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

preferovat <koho>

Preferovat znamená upřednostnit něčí názor nebo konkrétní něčí postoj před jinými.

prohlížet <koho n. co>

Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.

velebit <koho>

Velebit je sloveso, které znamená oslavovat, chválit nebo vyzdvihovat někoho nebo něco.

obklíčit <koho>

Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

vyučovat <koho>

Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.

přimluvit se <za koho>

Přimluvit se: projevit podporu (zastání) někomu v určitém problému.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

odprásknout <koho>

Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.

navštěvovat <koho>

Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.

vynadat <komu>

Vynadat znamená jít proti někomu s otevřeným nebo skrytým napomenutím či kritikou.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.

poslechnout <koho>

Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

nařídit

Nařídit: přikázat, stanovit povinnost, vydat rozkaz; učinit závazné rozhodnutí.

nahradit <co komu>

Vyměnit jednu věc nebo osobu za druhou; nahrazovat.

slíbit <co komu>

Slíbit něco znamená dát slib, že to splníme. Slíbit něco komu je dát osobě slib, že to splníme.

být podřízen <komu>

Být podřízen znamená poslouchat a plnit příkazy někoho, kdo je nad námi ve struktuře moci.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.