Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat vztek nebo rozhořčení.

pobouřit

Pobouřit znamená vyvolat velké pobouření nebo rozhořčení.

popudit

Provokovat, stimulovat, vzbuzovat zájem, vyvolávat reakci.

iritovat

Provokovat, vyvolávat rozladění a nevolnost; způsobovat nepříjemnosti a rozrušení.

excitovat

Excitovat znamená vzbudit emocionální, intelektuální nebo fyzickou vzrušení.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.

dostat <koho>

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

upozorňovat <koho na co>

Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

napomínat <koho>

Napomínat znamená připomínat někomu, aby dodržoval nějaké pravidlo nebo aby udělal něco, co má udělat.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

utišit se

Utišit se znamená umlčet se, ztišit se, přestat mluvit nebo hlasitě dýchat.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

prozradit <koho>

Prozradit znamená odhalit danou osobu nebo její skutečnou identitu.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

zabít <koho>

Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

podporovat <koho>

Přispívat k tomu, aby daná osoba měla úspěch, tím, že jí poskytneme podporu a pomoc, aby dosáhla svých cílů.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

promluvit <na koho>

Promluvit znamená mluvit s tím kým osobou, vysvětlovat a vyjadřovat své myšlenky nebo názory.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.